Česko má na krku další velký problém. Dopady mohou pocítit především běžné domácnosti
Ceny plynu, elektřiny i paliv jsou v posledních letech jako na houpačce, za což může nestabilní situace v některých regionech světa. Aktuálně má možná Česko na krku další problém. Ten se vztahuje ke konfliktu na Blízkém východě, který má zásadní dopad na vývoz některých surovin.
Podle dat Českého statistického úřadu v roce 2025 ceny pohonných hmot na rozdíl od tří předchozích let nepřekročily – ba ani neatakovaly – hranici 40 korun za litr. Vloni také v ČR klesaly ceny elektřiny a zemního plynu a někteří dodavatelé energií zlevnili i na počátku letošního roku. Jenže tenhle příznivý vývoj může být brzy narušen. Může za to situace na Blízkém východě.
Doprava ropy a zemního plynu se zastavila
V současné době světem ekonomiky výrazně rezonuje jeden geografický pojem – Hormuzský průliv, který spojuje Perský a Ománský záliv. Lodní doprava v něm byla vlivem aktuální situace na Blízkém východě prakticky zastavena. To může mít dopad na globální trh, protože tímto místem proudí denně pětina světové ropy. O tom, že je Hormuzský průliv ropná tepna, kterou může Írán ucpat, psala média už v polovině loňského roku. Nyní odtud skutečně přestala (nejen) ropa mířit do světa.
Lodě se aktuálně pohybují po obou stranách této trasy, ale proplout si ji netroufají v obavách z palby Íránu. Jeho představitelé hovoří o tom, že „zapálí každou loď“. K útokům už také skutečně došlo. Pro loďaře nestojí takové riziko za odměnu. Řešením by mohl být vojenský doprovod, ten by ale vyžadoval obrovský počet válečných lodí. Provoz zde proto oproti minulému týdnu klesl o zhruba 90 %. Výjimky se dělají pro základní zboží, včetně potravin a léků. Situaci dobře osvětluje animace webu MarineTraffic.
Ceny rostou. Jak to zasáhne Česko?
Vzhledem k nastalé situaci ceny ropy a zkapalněného zemního plynu (LGN) prudce vzrostly. Většina těchto nerostných surovin míří z Hormuzského průlivu do Asie. Ceny ovšem rostou i v USA. Drahá ropa obvykle přispívá k vyšším cenám benzínu i nafty a tlačí inflaci nahoru. Experti už hovoří o tom, že z konfliktu na Blízkém východě může těžit Rusko, které samo útočí na Ukrajinu. Pokud se situace neuklidní, odběratelé ropy a zemního plynu totiž mohou hledat dodavatele energií jinde.
Jak moc se situace týká Evropy a konkrétně Česka? Bezprostředně asi nijak výrazně. Prezident Petr Pavel uvedl v úterý ve sněmovně, že konflikt v Íránu nepřímo i přímo ovlivní bezpečnost a prosperitu ČR. To potvrzuje i hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš, když uvádí, že „je to hodně závislé na tom, jak dlouho bude konflikt trvat a jak výrazné dopady bude mít zejména na ceny energií, ropy a zkapalněného plynu LNG. Odtud můžou vést nejvážnější hospodářské dopady na evropskou, potažmo na českou ekonomiku."
Lodě nyní Hormuzským průlivem téměř neproplouvají
, somkanae...
Co všechno se lodní tepnou dopravuje?
Průlivem prochází zhruba pětina celkové světové spotřeby ropy, ale kromě této suroviny a LNG tudy míří také hliník, cukr nebo hnojiva. Členové OPEC, tedy Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Irák, vyvážejí průlivem většinu své ropy. Katar, jeden z největších světových vývozců zkapalněného zemního plynu, posílá průlivem téměř veškerý svůj LNG. Aktuálně se některé země snaží najít trasy, které by mohly tuhle dopravní tepnu obejít. Jak to ale bude ve skutečnosti, je ve hvězdách.
Situace na Blízkém východě má dopad na cenu paliv a energií dlouhodobě. Už v roce 1973 uvalili arabští producenti v čele se Saúdskou Arábií ropné embargo na západní podporovatele Izraele v jeho válce s Egyptem. Během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 se obě strany snažily narušit vzájemný vývoz v takzvané „tankerové válce“, což bylo napadání tankerů neutrálních zemí silami obou válčících států. K potížím v oblasti navíc docházelo i v posledních 15 letech.
