Nový trik podvodníků válcuje celé Česko. Cílí hlavně na důchodce, naletět ale může úplně každý
Do českého prostoru se šíří stále promyšlenější forma podvodných výzev, které nikdy nepřicházejí jen jako bezvýznamné upozornění. Často cíleně oslovují zranitelnější skupiny, naletět jim ale může každý.
Digitální prostor i běžná komunikace se stále častěji stávají prostředím, kde dochází k zneužívání důvěry a autority. Pachatelé podvodů dnes nesází jen na technické triky, ale především na psychologický tlak a přesvědčivou podobu svých sdělení. Moderní podvody jsou čím dál promyšlenější a dokáží zaskočit i zkušené uživatele. Z tohoto důvodu se klade stále větší důraz na prevenci, obezřetnost a informovanost veřejnosti.
Podvodné zprávy jako nový trend
Podvodníci dnes kombinují různé formy komunikace a adresátům tak přicházejí dopisy, e-maily nebo SMS, které se tváří jako oficiální výzvy od úřadů. Texty bývají psané formálním jazykem, často doplněné logem nebo razítkem instituce. Zpráva obvykle tvrdí, že příjemce má neuhrazený poplatek, dopustil se chyby v daňovém přiznání nebo dluží určitou částku, kterou je nutné okamžitě zaplatit.
U SMS podvodníci zneužívají podobný princip. Zprávy často obsahují formulace jako „vaše zásilka byla zadržena kvůli nezaplacenému clu“ nebo „na vašem účtu je zjištěn dluh, uhraďte ihned“. Připojený odkaz vede na podvodnou stránku, která imituje vizuál známých institucí, například České pošty, Finanční správy nebo bank. Jakmile člověk klikne, může být vyzván k zadání osobních nebo platebních údajů, které se následně dostanou do rukou pachatelů.
Cílený tlak na emoce a autoritu
Základním principem těchto podvodů je práce s emocemi. Podvodníci vytvářejí pocit naléhavosti a strachu, používají slova jako „okamžitě“, „hrozí pokuta“ nebo „poslední výzva“. Lidé mají tendenci reagovat impulzivně, zejména když jde o údajný kontakt od úřadu. Psychologický tlak vede následně k tomu, že oběť jedná dřív, než si ověří pravost sdělení.
Podle Policie ČR i Finanční správy se zločinci stále více zaměřují na nejzranitelnější skupiny, tedy především na seniory, kteří jsou zvyklí brát úřední výzvy vážně a nejsou tak obeznámeni s principy digitální bezpečnosti. Často však podvodům podlehnou i mladší generace, které věří, že se jich takové praktiky netýkají.
Mnohé případy začínají nenápadně. Oběť dostane SMS nebo e-mail s výzvou k okamžité platbě, po níž následuje dopis, který vypadá oficiálně. Někdy přichází i telefonát, při němž se volající vydává za pracovníka úřadu nebo banky. Cílem je získat důvěru a přimět člověka k převodu peněz či sdělení údajů z platební karty.
Tento scénář se opakuje napříč republikou. Podle Policie ČR jde o dobře organizované skupiny, které mají detailně zpracované scénáře komunikace a využívají i technické nástroje k maskování své identity. V některých případech dokonce zobrazí falešné číslo odesílatele, takže SMS působí, jako by přišla přímo z oficiálního kontaktu úřadu nebo banky.
Jak rozpoznat falešnou výzvu
Oficiální instituce nikdy nevyžadují platbu přes odkaz v SMS nebo e-mailu. Každý úřad má své bezpečné komunikační kanály, mezi které se řadí zejména datová schránka, Portál občana nebo úřední dopis odeslaný doporučeně. Pokud přijde zpráva, která vyžaduje platbu „do 24 hodin“, obsahuje neznámý účet, chyby v gramatice nebo nesrozumitelné odkazy, je téměř jisté, že jde o podvod.
Finanční správa upozorňuje, že žádné daně či pokuty nelze platit prostřednictvím odkazů zaslaných v SMS a takové zprávy nikdy neodesílá. Odborníci se také shodují v doporučeních, aby občané neklikali na žádné odkazy z neznámých zdrojů a při pochybnostech kontaktovali instituci přímo, tedy nejlépe na oficiálním telefonním čísle nebo e-mailu uvedeném na jejích stránkách.
Dopady a postup při podezření
Pokud člověk na takovou výzvu reagoval a uvedl své údaje nebo odeslal peníze, měl by okamžitě kontaktovat banku a požádat o zastavení transakce. V mnoha případech lze peníze zadržet, pokud se jedná rychle. Následně je vhodné podat trestní oznámení na Policii ČR a uchovat veškerou komunikaci jako důkaz.
K nejzávažnějším důsledkům patří nejen přímá finanční ztráta, ale i zneužití osobních údajů. Pokud podvodníci získají rodné číslo nebo číslo občanského průkazu, mohou se pokusit o další formy zneužití identity.
Kombinace dopisů, e-mailů a SMS představuje sofistikovaný způsob, jakým se podvodníci snaží získat peníze i osobní data občanů. Útočí na důvěru, hrají na strach a vytvářejí tlak na rychlé rozhodnutí. Proto je důležité vždy zachovat klid, nic neplatit, neklikat na podezřelé odkazy a ověřit si každé sdělení přímo u dané instituce. Informovanost, trpělivost a obezřetnost jsou totiž tou nejúčinnější ochranou. Každý, kdo se s podvodem setká, by měl upozornit i své okolí a zvýšit tak šanci, že podvodníci narazí na informovanou společnost, která se nedá snadno oklamat.