O kolik berou muži v roce 2025 víc než ženy? Tenhle rozdíl vás rozzuří víc než ceny v obchodě

Možná jste si i vy mysleli, že doba, kdy ženy musely bojovat za rovné šance a podmínky, je dávno pryč. A v některých ohledech to tak vlastně trochu je. Ženy se totiž postupně dostávají i do oborů, kde dřív vládli jen muži. Ale i když na těchto místech Češky zvládají stejné úkoly jako Češi, výplatu dostanou jinou. Přesně tady přestává být rovnost jednoznačná – a dokazují to konkrétní čísla z tohoto roku.

O tolik víc berou muži

Podle aktuálních statistik se v roce 2025 rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a žen v Česku pohybuje kolem 18 %. Není to ale žádná výjimka – dlouhodobě se totiž u nás točíme mezi 16 a 19 procenty. To je víc než evropský průměr, který činí „pouhých“ 13 %.

Plat českých žen je v průměru o 18 procent nižší než plat mužů , ...

Jinými slovy – české ženy dostávají zhruba o pětinu méně peněz za svou práci než muži. A rozdíl nastává často i v případech, kdy zastávají úplně stejné pozice.

Rozdíly ale nejsou jen ve stavebnictví nebo třeba v IT, kde jednoznačně převažují muži. Nerovnost můžeme vidět i v oborech, kde je více žen – například ve zdravotnictví, administrativě nebo třeba školství. Na stejných pracovních pozicích ženy často dostávají méně peněz než jejich mužští kolegové, i když mají srovnatelnou kvalifikaci a praxi.

Proč je mezi platy taková propast?

A jak je tedy možné, že ženy mají o tolik nižší platy? Odborníci tvrdí, že je to o kombinaci více faktorů. Jedním z těch hlavních je malé zastoupení žen na manažerských a lépe placených technických pozicích. Ženy zkrátka častěji pracují v oborech s nižšími mzdami.

Na lépe placených manažerských pozicích najdeme spíše muže , ...

Dalším důvodem je, že se po rodičovské dovolené mnohdy těžko vrací do kariérního tempa. Někdy potřebují kratší úvazky kvůli péči o děti, jindy zase doba na rodičovské jejich obor proměnila natolik, že si musí například doplnit vzdělání, kurz, nebo zkrátka věnovat osobní čas mimo práci „dohánění“ znalostí. To se děje běžně třeba v oblasti marketingu, kde se vše posouvá rok od roku mílovými kroky vpřed.

Pokud k tomu přidáte stereotypy zaměstnavatelů a menší průbojnost žen ve vyjednávání o vyšším platu, mzdová propast je na světě. Platový rozdíl na stejné pozici pak podle průzkumů může být 3–5 tisíc korun měsíčně. Princip „stejná mzda za stejnou práci“ přitom v české legislativě platí už dlouhá léta.

Chystá se dramatická změna

Evropská unie mezitím ale nečeká, jedná a přitvrzuje. Nová směrnice EU 2023/970 nařizuje firmám s více než 250 zaměstnanci, aby pravidelně zveřejňovaly údaje o odměňování mužů a žen. Členské státy jsou povinny transponovat směrnici nejpozději do 7. 6. 2026. 

Pokud se pak zjistí rozdíl v platech vyšší než 5 %, bude muset firma prokázat, že má objektivní důvod – jinak riskuje pokutu i povinnost mzdy dorovnat. Zaměstnanci navíc budou mít právo znát platové rozmezí už během náboru na pracovní místo, a mohou požádat o dorovnání své mzdy s kolegy opačného pohlaví. Odpovědnost za spravedlnost v této oblasti se přesune na firmy – ty budou muset dokázat, že opravdu jednají férově. A jinak? Tvrdě narazí a zaplatí.

Je to tak hrozné?

Důvod, proč se nerovnost v platech řeší, ale nejsou jen samotné částky na výplatní pásce. Ženy kvůli nižším platům odvádějí menší částky na důchody a mají kvůli tomu i menší finanční rezervy. Častěji se tak za života dostávají do situací, kdy jsou finančně závislé na člověku, se kterým žijí.

Odborníci ale dodávají, že vysoké číslo, které dělí platy mužů a žen, často není úplně přesné. Neznamená podle nich totiž vyloženě to, že by byly ženy v nevýhodě – je spíš o tom, že ženy pracují v hůře placených oborech a chybí na vyšších manažerských postech.

Ať už jsou ale příčiny jakékoli, jasné je jedno: Debata o rovných platech není jen módní vlna, ale nutnost. I EU to ví, a proto připravila pro firmy „pastičku“, do které se chytne každý, kdo bude záměrně nerovně odměňovat podle toho, kdo práci odvádí.