Makali jste desítky let a brali víc než průměr? Tak se posaďte. Tohle je důchod, který vám stát hodí na hlavu
Důchody jsou velkým tématem posledních let. Běžné občany pochopitelně nejvíc zajímá, jak vysokou budou mít penzi. Většina z nás si zřejmě vyskakovat nebude, což platí i pro jedince, kteří pracovali desítky let a brali nadprůměrné peníze.
Jsou lidé, kteří pracovali celý život. V práci navíc tvrdě dřeli a neflákali se. Nebrali ani dávky. Naopak svědomitě platili odvody. Mnozí přitom brali pěkně peníze. I přes tohle všechno nyní berou důchod, který je pouze „stínem“ nikoli nadprůměrné, ale dokonce i minimální mzdy. Podle všeho se navíc zdá, že lepší to nebude. Počet penzistů vzhledem k počtu pracujících totiž setrvale stoupá.
Důchody rostou, ale nejsou jediné
Výše důchodu neodpovídá realitě života ani nákladům dnešní doby. Je to ovšem skutečně pravdivé tvrzení? Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo starobní důchod na konci roku 2024 více než 2,3 milionu Čechů. Nadprůměrný důchod 21 a více tisíc korun bralo 1 247 941 osob, což byl oproti předešlému roku nárůst o 120 tisíc lidí. Nejvíce českých penzistů bere důchod právě okolo této částky, která není oproti průměrné mzdě, jež začíná atakovat hranici 50 tisíc korun, ani poloviční. Náklady na život přitom neustále rostou, takže pro mnoho penzistů může být těžké vyjít.
Jak funguje výpočet důchodu?
V loňském roce bralo v ČR důchod nad 50 tisíc korun 1 505 osob. Několik Čechů dokonce pobíralo penzi, jež přesahuje 70 tisíc korun. Nebylo jich ovšem ani 100. Konkrétně 93. Na vysoké důchody dosáhnou jen lidé, kteří měli opravdu vysoké příjmy, případně penzisté, jež i nadále pracují. Určit přesnou výši důchodu je v podstatě nemožné. Záleží totiž na mnoha faktorech, mezi které patří základní výměra (10 % z aktuální průměrné mzdy) a procentní výměra, jež závisí na příjmech, z nichž jste odváděli důchodové pojištění, stejně jako na odpracovaných letech. Starobní důchod se navíc může zvyšovat třeba i o tzv. výchovné, což je finanční ocenění pro rodiče.
Kolik budete reálně dostávat? Zajímá-li vás konkrétní částka, využít lze důchodovou aplikaci od ČSSZ. Díky ní zjistíte, za jak dlouho splníte podmínky pro nárok na důchod a jaká bude jeho orientační výše.
Mýty o výši důchodu
I v době internetu kolují mezi lidmi kolem důchodů některé mýty, které se nezakládají na pravdě. Říká se například, že se starobní důchod vypočítává z výdělků za posledních 10 let. Ve skutečnosti se však výše penze vypočítává z celoživotních příjmů. Započítávat se přitom za určitých podmínek může i evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Minimální výše důchodu také nemá nic společného s minimální mzdou. Ta činí pro letošní rok 20 800 korun, zatímco minimální důchod je 5 430 Kč. Od 1. ledna se na druhou stranu má tato částka výrazně zvýšit, a to na 9 800 korun.
Vyhlídky do budoucna nejsou moc růžové
Od roku 2026 vzroste průměrná starobní penze na 21 786 korun. V letošním roce vláda uvedla do praxe důchodovou reformu, v jejímž rámci se má postupně zvyšovat důchodový věk na 67 let. Této hranice bude dosaženo v roce 2056. Budoucí vláda ANO však chce vrátit starý systém, a to i přes protesty odborníků. Česká populace totiž stárne a změny je potřeba učinit. Nová vláda navíc odložila slibovanou valorizaci důchodů na rok 2027. Stárnutí Čechů každopádně může být v příštích desetiletích velkým problémem. Průměrný důchod totiž zřejmě bude v poměru k průměrné mzdě nižší a poměr pracujících k důchodcům se změní na přibližně jedna ku jedné.
Jak se na změny připravit? Dnes i v budoucnu bude důležitá tzv. důchodová rezerva. Lidé by si totiž měli sami šetřit na dobu, kdy budou mít po odchodu do penze méně peněz. Odborníci radí, že bychom měli mít našetřeny alespoň dva miliony korun. V důchodu totiž obvykle lidé tráví cca 20 let.






























































