Stát přispívá na bydlení i domácnostem s pravidelným příjmem. Mnozí z nich rozhodně nepatří mezi nejchudší
Od 1. října 2025 už nelze žádat o příspěvek na bydlení. Ten je nově společně s přídavkem na dítě, příspěvkem na živobytí a doplatkem na bydlení součástí dávky státní sociální pomoci neboli superdávky. Mnozí senioři přitom stále nevědí, že na peníze od státu mají nárok, a nechávají mu miliony korun.
„Až nedávno jsem zjistila, že babička nebere žádný státní příspěvek na bydlení, i když na něj má nárok. Rozhodla jsem se ho za ni vyřídit a vyrazila na úřad řešit novou superdávku. To jsem úspěšně zvládla. Spokojenost však přebilo rozčarování nad tím, když jsem viděla, kolik lidí o pomoc státu žádá. Proto jsem si dohledala nějaké statistiky a nestačila se divit, jak moc Čechů tuhle dávku dostává a kolik na ni stát vydá peněz,“ píše paní Lenka. Jak to tedy s tímto příspěvkem je a kdy mají nárok senioři?
Kdy vám stát přispěje na bydlení?
Příspěvek na bydlení nahradila složka na bydlení v rámci superdávky. „Nárok vzniká, pokud má alespoň jeden člen domácnosti právní titul k bydlení (například nájemní smlouvu, vlastnictví, družstevní podíl) a náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného příjmu domácnosti,“ uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Není to ovšem tak jednoduché a roli hraje více faktorů. Existují totiž takové pojmy jako energetický či vlastnický paušál či normativní nájem. Co znamenají?
- Energetický paušál – zahrnuje náklady na energie. Výše je pevně stanovena, a to konkrétně podle počtu členů domácnosti. Pro jednočlennou domácnost tak v roce 2026 například činí 2 300 Kč, ale třeba pro čtyřčlennou domácnost už 3 800 Kč.
- Vlastnický paušál – používá se při výpočtu nákladů na bydlení v případě, že domácnost bydlí ve vlastním bytě, družstevním bytě nebo byt užívá na základě služebnosti. Roli hraje nejen počet členů domácnosti, ale také typ obce (počet obyvatel).
- Normativní nájem – liší se dle aktuálního roku, typu obce a počtu členů domácnosti. Uplatnění nachází při bydlení v (pod)nájmu. Je-li nájemné nižší než normativní, počítá se uhrazené. Pokud je ale vyšší, počítá se normativní.
Senioři nad 68 let jako zranitelné osoby
Nárok na podporu přitom nemají jen lidé s velmi nízkými příjmy. Vzhledem k vysokým nákladům na bydlení mohou na dávku dosáhnout i domácnosti, kde někdo pracuje nebo pobírá důchod a pravidelně hradí nájem či energie. Rozhodující není pouze výše příjmu, ale také poměr mezi příjmy domácnosti a uznatelnými náklady na bydlení.
V praxi tak mohou o podporu žádat i senioři s průměrným důchodem nebo pracující rodiny s dětmi, které žijí ve větších městech a platí vysoké nájemné.
U složky na bydlení se zohledňuje i to, zda o superdávku žádají zranitelné osoby (či celá domácnost). Těch se mimo jiné netýká podmínka o nutnosti pracovní aktivity k tomu, aby na dávku státní sociální pomoci vznikl nárok. Zranitelným domácnostem se zvyšují limity energetického paušálu na 1,4násobek. Vyšší je navíc i normativní nájemné a vlastnický paušál.
Mezi zranitelné osoby se mimo jiné počítají i senioři nad 68 let a poživatelé starobního důchodu. Ale třeba také někteří invalidé, rodič pečující o dítě mladší 4 let nebo pozůstalý manžel či partner. Dávka od státu se každopádně nemusí vztahovat jen na klasické bydlení, ale třeba také na pobytové sociální služby, ubytovací zařízení nebo stavby pro individuální či rodinnou rekreaci.
Jak o peníze na bydlení požádat?
Dávku na bydlení stále pobírá přes čtvrt milionu Čechů. Celková výše? Vloni stát vyplatil rekordní sumu 21,5 miliardy korun. MPSV nedávno přiznalo chyby v superdávce, takže došlo k jejímu odkladu, ale vyplácena začne být už od srpna 2026. Podle aktuálních statistik se ovšem zdá, že téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku podpora klesne. Vyplývá to z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností.
Někdo na superdávku nedosáhne. Řada seniorů ale naopak o dávku státní sociální pomoci vůbec nežádá, přestože by na ni měla vzhledem k nákladům na bydlení nárok. Kde požádat? Osobně prostřednictvím asistovaného podání na jakékoli pobočce Úřadu práce ČR nebo online skrze Klientskou zónu Jenda. Senioři každopádně často nežádají ani o příspěvek na péči a nechávají tak státu další miliony.





Sledovat v Google Zprávách




















































