Lidem už nebude procházet to, na co byli roky zvyklí. Finančák přichází s novým systémem kontrol

Rok 2016 byl v české finanční správě zlomový. Zavedlo se kontrolní hlášení k DPH a stát tak poprvé získal přehled o fakturách mezi firmami. Díky tomu dokázal prověřit celý dodavatelský řetězec hned. Do té doby musel správce daně při prověřování fakturačního řetězce skákat od jednoho subjektu k druhému, což bylo zdlouhavé, a stávalo se, že celý řetězec nestihl prověřit v zákonné lhůtě. Kontrolní hlášení výrazně zlepšilo možnost párovat daňové doklady a prověřovat řetězce u DPH, a tak se pozornost nyní přesouvá ke mzdám a příjmům.

Co stát nově vidí v každé výplatní pásce

Ještě donedávna finanční správa chodila jen tam, kde už věděla, že něco nesedí, dnes ale míří na skupiny, které systém vědomě obcházejí nebo přímo zneužívají. Od dubna 2026 podávají zaměstnavatelé jednotné měsíční elektronické hlášení (JMHZ), které nahrazuje až 25 různých formulářů. Jde sice o administrativní zjednodušení, stát ale zároveň poprvé dostává pravidelný měsíční přehled o tom, kdo kde pracuje a za kolik.

Tato změna může odhalit duplicitní daňové slevy u dvou zaměstnavatelů, neoprávněnou slevu na manžela či manželku nebo chybnou zálohu na daň. Díky JMHZ budou mít správci daně také přesný přehled o příjmech dlužníků a mohou tak nařídit srážky přímo ze mzdy při vymáhání nedoplatků.

Od dubna 2026 vidí finanční úřady do příjmů podrobněji , Creative...

Nová data ukazují i na schémata, která se roky skrývala za zdánlivě legální administrativou. Kombinace pracovního poměru a dohody o provedení práce (DPP) u stejného zaměstnavatele je na první pohled legální. Problém nastane, když mají oba vztahy totožnou náplň práce. Firma tak přesouvá část mzdy do DPP, aby ušetřila na odvodech, DPP do zákonného limitu 11 999 Kč totiž nepodléhá sociálnímu pojištění. Zaměstnavatel tak může ušetřit orientačně přes 3 000 Kč měsíčně na jednom zaměstnanci. Podobný vzorec se opakuje i v gastronomii. Zaměstnanci jsou oficiálně vedeni na minimální mzdě, část odměny ale dostávají mimo evidenci.

Na stejném principu stojí i takzvaný švarcsystém, spolupráce, kde někdo formálně fakturuje na IČO, ale přitom pracuje jako zaměstnanec. Nejvyšší správní soud například v březnu 2026 udělil pokutu brněnské IT firmě, jejíž programátoři sice vystupovali jako OSVČ, ale pracovali podle pokynů firmy a byli začleněni do jejích týmů.

Příjmy, o kterých si lidé myslí, že jsou neviditelné

Stejná logika – stát sbírá data a teprve pak přichází s kontrolou – platí i pro příjmy mimo pracovní poměr. Datová partnerství s platformami jako Airbnb nebo Booking znamenají, že finanční správa příjmy z pronájmu nebo online tvorby vidí dřív, než je kdokoliv přizná. Ne všichni ale příjmy záměrně tají.

Část lidí se dopouští chyb jednoduše z neznalosti toho, co vůbec přiznat musí. Nejčastější chyby jsou třeba nepřiznané příjmy z platforem YouTube, Meta, TikTok, chybné uplatnění výdajů, opomenutí DPH povinností. Příj­my z platforem lidé dlouho považovali za neviditelné, mezinárodní výměna dat od roku 2024 ale tento předpoklad změnila. Pokud s těmito platformami spolupracujete, máte totiž povinnost registrovat se k DPH jako takzvaná identifikovaná o­soba.

Kombinace smluv na papíře vypadá legálně , ...

Dalším krokem budou elektronické faktury

Stát postupně uzavírá bílá místa, kde příjmy dosud unikaly kontrole. Od roku 2030 mají v EU u přeshraničních transakcí nastoupit digitální výkazy založené na e-fakturaci. Elektronická fakturace znamená, že faktury by putovaly přímo do státního systému v okamžiku vystavení, ne až po měsíci nebo čtvrtletí, jak je tomu dnes.

Digitalizace ale neprobíhá jen na straně kontroly. Finanční správa v roce 2026 představila AI pomůcku pro vyplnění daňového přiznání. Do budoucna by se měla stát součástí portálu Moje daně. Stát tím získá více dat a firmy zase méně administrativy. Jestli se to celé povede, závisí na politické vůli a rychlosti modernizace daňových systémů. Každý nový datový zdroj, který stát získá, znamená přesnější kontroly a méně plošné prověřování.