Platy dělnických profesí budou v roce 2026 trhat rekordy a vyrovnají se platům manažerů a IT expertů

Když se na střední školy hlásily silné ročníky narozené v 70. letech, čtyřleté obory s maturitou praskaly ve švech a nepřijatým uchazečům nezbylo než jít na učiliště. Po revoluci středních škol výrazně přibylo a rodily se i školy soukromé, které se snažily velkou poptávku po vzdělání gymnaziálního či ekonomického typu vyrovnat. Zároveň se tím ale začal snižovat počet žáků v oborech učňovských. A v dnešní době klesající porodnosti už učiliště téměř zejí prázdnotou. 

Podle Drahoslava Matonohy z Asociace malých a středních podniků některé obory v Česku doslova mizí: „Když má obor v ročníku pět nebo šest žáků, dlouhodobě ho neudržíte. Přitom firmy v regionu tyto profese zoufale potřebují,“ uvedl.

Například obor Hodinář lze studovat už jen na Střední průmyslové škole v Jihlavě a v každém ročníku je přibližně deset žáků. Mezi upadající obory patří také Kamnář či Zlatník a klenotník.

Na obor hodinářství nastupuje jen 10 žáků ročně. , ...

Kdopak nám to opraví… 

Česko se přitom už nyní potýká s nedostatkem schopných řemeslníků. Opravářské firmy nestíhají a často musejí odmítat drobné zakázky, které se jim nevyplatí. Když vám doma kape kohoutek, je mnohdy lepší zavolat hodinového manžela, protože instalatér si na vás udělá čas až za týden. A ještě si třeba naúčtuje dva tisíce korun jen za výměnu těsnění.

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR domácnosti dlouho čekají nejen na instalatéry, ale také na zedníky, klempíře, pokrývače a topenáře. Nedostatkovým „zbožím“ jsou rovněž plynaři, lakýrníci, elektrikáři a kominíci. Dohromady České republice v současné době chybí asi 100 tisíc řemeslníků. A může být hůř. 

Pracovní síly chybí, platy rostou

Současná generace řemeslníků stárne a nová se nerodí. Odborníci se hrozí dne, kdy dnešní řemeslníci odejdou do důchodu a nikdo je prakticky nenahradí. Nedostatek technických profesí má však jeden významný vedlejší efekt: Mzdy v těchto oborech rapidně rostou. 

Firmy se o pracanty se šikovnýma rukama přetahují a nabízejí jim stále lepší mzdové podmínky, aby si je udržely. Například průměrná nástupní mzda lakýrníka loni činila 43 800 korun, což bylo o 10 % více než v přechozím roce. Pro srovnání, manažer v maloobchodě při nástupu typicky dostane jen něco mezi 30 a 40 tisíci Kč.  

O více než 6 % si loni polepšili také zámečníci (42 600 Kč), instalatéři a topenáři (39 500 Kč), o 5 % narostla mzda truhlářům (41 200 Kč). Čísla jsou ovšem jen průměrná a vyjadřují nástupní mzdu. Zkušení řemeslníci běžně pobírají přes 50 tisíc. Navíc zatím mluvíme jen o zaměstnancích. 

Instalatéři se o nedostatek práce bát nemusejí. , ...

Živnostník může být v balíku

Kdo se postaví na vlastní nohy a založí si vlastní živnost, může si vydělat dvakrát tolik. „Dobrý obkladač, který pracuje na sebe, si vydělá i osmdesát tisíc měsíčně,“ uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Takový výdělek je už srovnatelný s platem manažera středního podniku nebo IT specialisty.  

Instalatér nebo elektrikář pracující na živnostenský list si může klidně účtovat 900 až 1000 korun za hodinu. Musí se jen umět zorientovat ve všech předpisech, papírování a marketingu, aby si dokázal sehnat zakázky.

Příležitosti jsou i v zahraničí

S nedostatkem kvalifikovaných manuálních sil se potýkají i další evropské země. Například německé firmy lákají české instalatéry a topenáře na plat mezi 2500 a 3000 eury (zhruba 60 500 až 72 700 Kč), podobnou částku si v Německu mohou vydělat také svářeči, a to mnohdy i bez znalosti němčiny. 

Paradoxně si tak v dnešní době šikovný řemeslník s výučním listem může vydělat víc než člověk, který vystudoval gymnázium a vysokou školu. Odborníci proto nabádají rodiče, aby se při výběru studijních oborů zaměřili více na praktické uplatnění a poptávku pracovního trhu, než na prestiž a diplomy.