Při kontrole nemocenské stačí být ve sprše nebo přeslechnout zvonek. Pak začíná složitý boj o peníze
Když lékař vystaví pacientovi neschopenku, většina zaměstnanců řeší hlavně co nejrychlejší návrat do běžného života. Jen málokdo přemýšlí nad tím, že by na něj mohla přijít kontrola. Přitom se člověk může dostat do problémů i ve chvíli, kdy se skutečně léčí doma.
Někdy totiž stačí několik minut nepozornosti. Člověk je ve sprše, po užití léků usne nebo jednoduše neslyší zvonek přes puštěnou televizi. Když v takovou chvíli dorazí kontrola dodržování režimu práce neschopného pojištěnce a nikdo neotevře, do záznamu se dostane informace o nezastižení nemocného.
Kontrola může přijít prakticky kdykoliv
Mezi lidmi koluje předpoklad, že kontroly jsou na nemocenské spíše výjimečné a týkají se jen lidí, u nichž existuje podezření na podvod. Ve skutečnosti jde ale o běžný postup. Česká správa sociálního zabezpečení každoročně provádí desetitisíce kontrol, při nichž ověřuje, zda lidé dodržují podmínky pracovní neschopnosti.
Kontrolu provádějí především okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Impulzem může být vlastní rozhodnutí úřadu, ale také podnět od zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Pokud zaměstnavatel nebo lékař o kontrolu požádají, musí OSSZ jejich podnět prověřit.
V prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti má určité kontrolní pravomoci také zaměstnavatel. V tomto období totiž vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy, a může proto ověřovat, zda se zaměstnanec zdržuje na nahlášené adrese a dodržuje rozsah povolených vycházek.
Kontroly ovšem neprobíhají pouze během pracovního týdne nebo v dopoledních hodinách. Zákon žádné takové omezení nestanovuje. Kontrola tak může přijít odpoledne, večer, o víkendu i během státních svátků. Nemocný proto nemůže spoléhat na to, že existuje nějaký bezpečný čas, kdy mu kontrola nehrozí.
Nezastižení není vždy důkaz podvodu
Osoba v pracovní neschopnosti se musí zdržovat na adrese, kterou uvedla při vystavení neschopenky, a dodržovat režim stanovený lékařem. Pokud má povolené vycházky, může byt nebo dům opustit pouze v určeném čase. Výjimkou jsou samozřejmě návštěvy lékaře nebo zdravotnického zařízení.
Právě zde ale vzniká první problém. Kontrola totiž nezjišťuje jen to, zda člověk někde nepracuje nebo netráví čas mimo domov. Potřebuje také ověřit jeho přítomnost na uvedené adrese. A to znamená, že nemocný musí být schopen na kontrolu reagovat.
V životě se ovšem můžeme setkat s celou řadou situací, kdy to není tak jednoduché. Člověk může být v koupelně, na toaletě nebo v jiné části domu. Může odpočívat po užití léků, které způsobují ospalost. U rodinných domů bývá například běžné, že nemocný vyjde na zahradu, aby se nadýchal čerstvého vzduchu nebo se postaral o základní potřeby domácnosti. Přestože pacient neopustí vlastní pozemek a pravidla fakticky neporušuje, nemusí vůbec slyšet, že někdo zvoní.
Pokud kontrolor nikoho na dané adrese nezastihne, neznamená to, že budete automaticky potrestáni. Záznam o nezastižení znamená pouze to, že se kontrolující osobě nepodařilo navázat kontakt s nemocným. Sám o sobě ještě nedokazuje, že se kontrolovaný nacházel mimo povolené místo pobytu.
Přesto může být nezastižení začátkem nepříjemného procesu. OSSZ začne zkoumat okolnosti případu a posuzovat, zda existuje důvodné podezření na porušení režimu pracovní neschopnosti. Nemocný přitom dostane možnost se vyjádřit a vysvětlit, proč během kontroly nereagoval.
Sankce mohou být citelné
Pokud ale OSSZ přece jenom dospěje k závěru, že nemocný skutečně porušil stanovený režim, může přistoupit k udělování sankcí. Podle okolností konkrétního případu může dojít ke krácení nemocenské nebo k jejímu odnětí.
Úřady v takové situaci obvykle zohledňují závažnost porušení a konkrétní okolnosti daného případu. Je totiž velký rozdíl mezi jednorázovým nezastižením s věrohodným vysvětlením a situací, kdy kontrola opakovaně zjistí, že se nemocný na uvedené adrese nezdržuje.
V případě, že pojištěnec se závěrem OSSZ nesouhlasí, může se proti němu bránit. Rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenské lze napadnout prostřednictvím opravných prostředků, které právní řád umožňuje. Důležité je přitom předložit všechny důkazy a argumenty, které mohou potvrdit, že k porušení režimu ve skutečnosti nedošlo.





Sledovat v Google Zprávách




















































