Stačí jedna návštěva u zubaře a vaše peněženka zapláče. Léčba chrupu se dnes snadno vyšplhá až ke 100 tisícům
Zubař vám řekne, že potřebujete kanálek nebo plombu, a vy automaticky čekáte velký účet. Od letošního roku platí nová pravidla, pojišťovny přispívají na bílé plomby i ošetření kanálků. Jenže jestli z toho něco na účtence pocítíte, záleží na smlouvě vašeho zubaře, na tom, který zub vás bolí, a na tom, zda řešíte i rovnátka.
Od letošního roku platí nová pravidla pro úhrady zubní péče. Pojišťovna nově uhradí základní bílou výplň ve výši 900 Kč, což odpovídá velmi drobnému kazu. Pokud chcete esteticky přesnější variantu, která lépe odpovídá tvaru okolních zubů, doplatíte rozdíl. Alespoň děti do 18 let mají plně hrazeny i kvalitnější vrstvené výplně, stejně tak ošetření kanálků v celém chrupu, ať mají mléčné nebo stálé zuby.
Veřejné zdravotní pojištění přispívá i na ošetření kořenových kanálků, ale jen u některých zubů. Příspěvek 1 300 Kč platí na ošetření kanálků u předních zubů, čtyřek a pětek. Kanálky pod stoličkami pojišťovna u dospělých nehradí vůbec. Přitom nejběžnější kazy vznikají právě na žvýkacích ploškách stoliček a v mezizubních prostorech, a právě tam pojišťovna dospělým nepomůže.
Co hradí pojišťovna u zubaře v roce 2026
| Výkon | Co hradí pojišťovna | Orientační cena |
|---|---|---|
| Preventivní prohlídka | Plně hrazena | Zdarma |
| Extrakce zubu | Plně hrazena | Zdarma / Komplikované osmičky 2 000–5 000 Kč |
| RTG snímky | Plně hrazeny | Zdarma |
| Bílá plomba | Příspěvek 900 Kč, zbytek doplatí pacient | Celkem 1 500–4 500 Kč |
| Kořenový kanálek (přední zuby, čtyřky, pětky) | Příspěvek 1 300 Kč, zbytek doplatí pacient | Celkem 4 000–6 500 Kč |
| Kořenový kanálek (stoličky) | Nehradí se | 5 000–8 000 Kč |
| Dentální hygiena | Nehrazena* | 1 500–2 500 Kč |
| Korunka (keramická/zirkonová) | Nehrazena | 10 000–15 000 Kč |
VZP přispívá u dentální hygieny z fondu prevence 500 Kč na dospělého a 2 000 Kč na děti a OZP až 1 000 Kč. Podmínkou je absolvování preventivní prohlídky u praktického lékaře v posledních 24 měsících.
Proč reformu nemusíte vůbec pocítit
Reforma dopadne jen na pacienty smluvních zubařů, kteří mají smlouvu aktualizovanou na nové výkony. Pokud váš zubař tento dodatek nepodepsal, pojišťovna vám nezaplatí nic. Zubař vás ze zákona ale musí předem informovat, co pojišťovna hradí a co ne.
Smluvních zubařů je přitom u nás většina. Podle dat ČSK je přibližně 90 % zubařů ve smluvím vztahu aspoň s jednou pojišťovnou, v Praze je to pak 80 %. U nesmluvního zubaře pojišťovna uhradí pouze akutní a neodkladnou péči, tedy zhruba to, co dostanete na stomatologické pohotovosti.
Za rozhodnutím nespolupracovat s pojišťovnami stojí u většiny lékařů prostá matematika: pojišťovna platila za výkon méně, než kolik stál materiál a čas lékaře. Ještě loni pojišťovna za hodinové ošetření kanálku zaplatila zubařovi přibližně 200 Kč. Smluvní lékař přitom nesmí za plně hrazené výkony vybrat ani korunu navíc, takový výkon se mu prostě nevyplatí dělat. Právě proto by mohla reforma část dosud nesmluvních lékařů motivovat ke spolupráci. Endodoncie má konečně úhradu, která reálné náklady pokryje.
Na co máte nárok u rovnátek
Vyšetření, nasazení a sundání rovnátek a pravidelné kontroly jsou pro děti a osoby do 22 let hrazené z pojistného. Na samotný materiál, tedy zámky, oblouky a aparát, ale nepřispívá nic.
Kovová rovnátka napevno vyjdou orientačně na 30 000 až 70 000 Kč, keramická až na 90 000 Kč. Neviditelná rovnátka, průhledné snímatelné fólie vyráběné na míru, začínají u lehčích případů na 50 000 Kč a u složitějších vad obou čelistí se cena pohybuje i přes 100 000 Kč.
A na tuto závratnou cenu pojišťovny zpravidla nepřispívají. Některé pojišťovny přispívají na rovnátka z fondů prevence, příspěvky se pohybují přibližně od 1 000 do 4 000 Kč a každý rok se mění. Výjimkou jsou závažné vývojové vady, například chybějící větší počet zubů v čelisti. V takovém případě pojišťovna hradí i materiál rovnátek.
Zubaři a ortodontisté chybí
Jenže i kdybyste na ortodontistu nárok měli, nejdřív ho musíte sehnat. A to není vždy snadné. Dostupnost smluvních zubařů se výrazně liší podle regionu. Největší problém mají lidé tam, kde ordinace nové pacienty nepřijímají, i když zubaři v kraji působí. Lidé pak musí za specialisty dojíždět desítky kilometrů.
Na jednoho ortodontistu v ČR připadá průměrně 28 000 obyvatel, číslo, které v evropském srovnání nevypadá nijak dramaticky. Problém ale není v celkovém počtu, ale v tom, kde tito specialisté sídlí. V Praze se k ortodontistovi dostanete relativně snadno, v dalších regionech mohou ale čekací doby dosáhnout i několika měsíců.





Sledovat v Google Zprávách



















































