Kolik dostávají Ukrajinci v Česku na dávkách? Macinka prolomil mlčení a Češi se okamžitě rozdělili na dva tábory
Téma podpory ukrajinských uprchlíků bývá ve společnosti hojně diskutováno. Zatímco někteří tento krok schvalují, jiní jsou ostře proti. Tématu se přitom v nedávné době věnovala také část debaty na CNN Prima News.
Místopředseda vlády Petr Macinka v diskuzi připustil podporu změny dávek v případě, že by vedly ke snížení schodku státního rozpočtu. Jeho slova však u Čechů vyvolala řadu reakcí a zároveň znovu otevřela otázku, jak vysoká je skutečná finanční podpora pro ukrajinské uprchlíky.
Macinka připustil možnou změnu dávek pro Ukrajince
Petr Macinka vystoupil 13. září v debatě CNN Prima News. Reagoval na návrhy SPD, která požaduje omezení podpory ukrajinských uprchlíků. Petr Macinka prohlásil: „Já chci říct, že my podpoříme všechny návrhy, které povedou ke snižování toho rozpočtu. Protože ten schodek je tak vysoký, že opravdu tady není čas na hrdinství. Čili jakékoliv návrhy, tedy doufám, že budou podpořeny i ty naše, jakékoliv návrhy i včetně snižování dávek sociálních.“
Těmito slovy Petr Macinka reagoval na předsedu SPD Tomia Okamury, který právě tato opatření prosazuje. „SPD trvá na tom, že není možné, aby Česká republika dávala 20 miliard uprchlíkům,“ prohlásil Okamura.
Češi se do politiků opřeli
U řady Čechů přitom diskuze vyvolala bouřlivé reakce. Pod tematickým článkem na iDnes.cz se například objevil názor: „Drtivá většina Ukrajinců v ČR dělají ty práce, které se Čechům dělat nechtějí, do české vládní pokladny už tak přispívají víc než dostali z kraje na dávkách, tohle je hloupá propaganda pro lidi, kteří nikdy žádného reálného Ukrajince nepotkali.“
Podobný názor sdílí i další z diskutujících: „Vzhledem k tomu, jaké práce a za kolik tu Ukrajinci dělají, vzhledem k tomu, že tu máme demografickou situaci, takovou jaká je, tak bych ty Slovany (kteří jsou mimochodem více Slovani, než my), nevyháněl. Prosím, zjistěte si, co je to za dávku, a kolik to je.“
Část diskutujících chtěla škrty hledat také jinde, a to například u státních zaměstnanců, politických výdajů nebo firemních dotací.
Kolik uprchlíci z Ukrajiny mohou v Česku skutečně dostat
Pro občany Ukrajiny s dočasnou ochranou v České republice slouží humanitární dávka. Jedná se o příspěvek na zajištění základních životních potřeb i nákladů na bydlení. Pro většinu uprchlíků se jedná o jedinou státní finanční podporu, o kterou lze v České republice žádat.
Po dobu prvních 150 dní (tedy přibližně 5 měsíců) se dávka uprchlíkům poskytuje ve výši životního minima. Následně se snižuje na existenční minimum za předpokladu, že je člověk schopen pracovat, ale práci nemá a ani se nesnaží si ji zajistit.
Výše dávky vždy záleží na konkrétním případu. Vypočítá se tak, že se od součtu dávek členů domácnosti a započitatelných nákladů na bydlení odečtou příjmy domácnosti.
Podle informací dostupných na Ministerstvu práce a sociálních věcí činí orientační výše humanitární dávky pro prvních 5 měsíců pro dospělou osobu 4 860 Kč, pro dítě 3 490 Kč. Od šestého měsíce se u dospělé osoby jedná o 3 130 Kč, u dítěte je částka 3 490 Kč.
Na běžné české sociální dávky Ukrajinci automaticky nárok nemají
Nutno zdůraznit, že držitelé dočasné ochrany nebo zvláštního dlouhodobého pobytu nemají nárok na dávky státní sociální podpory, tedy ani na takzvanou superdávku. Výše humanitární dávky je zároveň snižována v případě, že má domácnost jakýkoliv jiný příjem. Ukrajinské ženy žijící v České republice například ani nemají nárok na rodičovský příspěvek.
Český politik Marian Jurečka navíc v loňském roce upozornil, že pracující Ukrajinci nepřinášejí české ekonomice jen odvody. „Většina z nich pracuje a jejich odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům – od sociálních dávek až po náklady na zdravotní péči a další oblasti,“ zmínil.





Sledovat v Google Zprávách



















































