Lidé z vesnice radí Pražákům, ať si koupí špunty do uší. Lepší to prý nebude a na jejich městské manýry není nikdo zvědavý

Lidé, kteří pocházejí z Prahy, si mnohdy od života na vesnici slibují vysokou míru svobody, soukromí a klidné prostředí. Jenže venkov vždy nenabízí absolutní ticho, jak se někteří obyvatelé měst domnívají. Ve skutečnosti se tam můžete setkat s hlukem, jenž v určitých případech dokonce převyšuje ten, na který jste zvyklí z Prahy. To může vést ke stížnostem ze strany nepůvodních obyvatel a následnému vzniku sousedských sporů.

Starousedlíci nemusí mít ke stylu života Pražanů pochopení

Jakmile se lidé, kteří celý svůj život (nebo po jeho většinu) žili v hlavním městě, přestěhují na vesnici, často narazí na realitu, která je tvrdě v rozporu s jejich představami. Původní obyvatelé jsou zvyklí vykonávat během pracovního týdne i o víkendu celou řadu prací, z nichž některé jsou velmi hlučné.

V praxi se může jednat například o sekání trávy, práci s těžkou technikou, mletí obilí či šrotování krmiva, péči o dům nebo zahradu či stavební a rekonstrukční práce. Když se do toho přidají zvuky, které mohou vydávat společenská zvířata (psi, kočky) nebo hospodářská zvířata (ovce, krávy apod.), novousedlíkům může definitivně přetéct pomyslný pohár trpělivosti. Záležitost se pak nezřídka snaží řešit domluvou s původními obyvateli, ke které však nemusí vždy dojít. 

Starousedlíci v mnohých případech nejsou ochotní se přistěhovalcům přizpůsobovat, protože jsou na svůj životní styl zvyklí desítky let. To může vést k poměrně ostrým diskuzím, z nichž jedna se strhla i pod jedním z našich předchozích článků. 

„Vesnice je jiná. Lidé z měst musí pochopit to, že lidé na venkově mají dům, velké zahrady a pozemky, o které se musí postarat. Prostě je tu hluk. Život městského člověka a člověka z vesnice je rozdílný. Pokud chce člověk z města někam za klidem, musí na samotu u lesa. Vesnice klid neznamená,“ stojí v jednom z mnoha komentářů. 

Lidé na vesnici se běžně věnují mnoha pracovním činnostem. , Shutterstock....

Stížnosti jsou zbytečné. Lepší je si pořídit špunty do uší 

O svůj názor se v sekci komentářů podělila rovněž žena, která zažila stěhování z vesnice za prací do Prahy. Z toho vyplývá, že si musela pro změnu zvykat na ruch velkoměsta. Pražákům radí, aby začali používat špunty do uší, jako to udělala ona sama. 

„Je to jednoduché, kupte si špunty do uší. Já jsem se přistěhovala za prací do Prahy a na ten neustálý blázinec, shon, hluk a uřvané lidi v MHD jsem si za 14 let ještě nezvykla a z duše ho nenávidím, ale také nemůžu po nikom chtít, aby to ‚vypnul‘. Dám si špunty do uší – a je to,“ napsala. 

Řešením mohou být špunty do uší. , Shutterstock....

Podle některých komentujících je možné se vyhnout alespoň práci o víkendu

Někteří diskutující nicméně namítají, že přinejmenším práce o víkendu by se starousedlíci mohli vyvarovat. 

„Výmluvy. Měla jsem totožně velký pozemek a vždy jsem stihla posekat mimo víkend, přinejhorším v sobotu odpoledne. Jinak je spousta prací, která se dá dělat a hlučné nejsou… Takže ne, je to čistě o ohleduplnosti k ostatním,“ reagovala jedna z účastnic diskuze na komentář, který pojednával o tom, že život na vesnici a ve velkém městě nelze srovnávat. 

Na vině je podle některých komentářů nízká informovanost 

Někteří účastníci diskuze pak upozorňují na to, že by si každý měl před stěhováním zjistit všechny důležité informace včetně těch, které se týkají způsobu života. 

„Když se někam stěhuju, tak si snad zjistím, jak to tam chodí, kde co je, jaké jsou zde pořádané obvyklé akce apod. A to, že se tam nastěhuje někdo naslepo a pak vyžaduje klid, to je jeho problém,“ uvedl Jaromír Exner. 

V každém případě platí, že každý se na svět dívá jiným úhlem pohledu. Nezbývá tedy nic jiného, než se alespoň pokusit o konstruktivní diskuzi. Vzájemné rozbroje a agresivní komentáře obvykle jen staví mezi lidmi zbytečné zdi. 

„Tento boj mezi vesnicí a městem je nekonečný a celkem zbytečný spor. Každý má svůj díl pravdy. Stačí najít kompromis, a dá se žít jak na venkově, tak i ve městě,“ napsala jedna z diskutujících.