Halucinogenní houby pomohly „probudit“ ženu v pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) trpělo v roce 2023 u nás Alzheimerovou chorobou zhruba 80 tisíc lidí. Lze ovšem předpokládat, že nemocných je daleko více, protože ještě nebyli diagnostikováni. Aktuálně ovšem rezonuje světem neuropsychologie událost, kdy pacientce s tímto onemocněním pomohly halucinogenní houby. Stanou se tedy novým lékem, který může nemocným lidem pomoci? Nebo se jedná jen o ojedinělý případ?

Lysohlávky způsobily nečekané zlepšení

Případ se týká 80leté pacientky s Alzheimerovou chorobou, jež vykazovala dočasné zlepšení po 5 gramech lysohlávek, které obsahují účinnou látku psilocybin. Ženu japonsko-amerického původu tato závažná nemoc sužovala zhruba posledních 10 let. Po 5 letech se přitom její stav výrazně zhoršil. Aktuálně proto trpěla močovou inkontinencí, nemohla už bez pomoci chodit, měla potíže s polykáním, nevykazovala téměř žádné emoce a komunikovala jen za pomoci jednotlivých slabik.

Žena se po podání hub nejprve silně potila a dostala se do stavu podobného spánku. Za 19 hodin ovšem začala spontánně mluvit, poznávala členy rodiny a vzpomínala si na zážitky ze svého života. Navíc začala chodit. O měsíc později absolvovala druhé sezení pod dohledem, tentokrát se 3 gramy hub, a opět se její stav zlepšil. Příčina podle vědců spočívá v neuroplasticitě mozku. Psilocybin dokáže dočasně rozbít „stěny“ mezi poškozenými oblastmi centrální nervové soustavy (CNS) a vytvoří alternativní „objížďky“ pro signály, které jimi mohou procházet.

Pacienti s Alzheimerovou chorobou často potřebují neustálou péči , ...

Znamená to revoluci v léčbě Alzheimera?

Událost z brazilského São Paula byla zveřejněna ve vědeckém časopise Frontiers in Neuroscience. „Tento případ dokumentuje přechodné multidoménové funkční zlepšení u pokročilé Alzheimerovy choroby po podání psilocybinu. Zjištění neznamenají zvrat v onemocnění, ale naznačují, že reziduální funkční kapacita může přetrvávat v pozdním stadiu neurodegenerace a může se stát přechodně dostupnou za specifických neuromodulačních podmínek,“ uvádí poněkud komplikovaně brazilští vědci ve svém závěru.

Podle odborníků se ovšem nejedná o průlomovou léčbu tohoto závažného onemocnění. Neexistuje totiž žádný důkaz, který by potvrzoval, že psilocybin opravil toto strukturální poškození mozku nebo přivedl odumřelé neurony zpět k životu. Přesto může být významným zjištění, že účinná látka z lysohlávek umožňuje přístup ke skrytým, hluboce pohřbeným schopnostem. Ovšem jen po omezenou dobu. I tak ale bude zajímavé sledovat, kam se bude tento výzkum nadále ubírat.

Psilocybin obsažený v lysohlávkách může pomoci, ale neléčí , ...

Jsou lysohlávky bezpečné?

Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) psilocybin není toxický, nezpůsobuje poškození žádného orgánu ani nenavozuje zá­vislost. Po požití lysohlávek na druhou stranu existuje riziko duševního onemocnění, sebevražedného jednání, nevratného poškození jater a ledvin či předávkování. Odborníci ostatně uvádějí, že se tento případ týkal jednoho člověka, a protože se množství psilocybinu může v jednotlivých houbách velmi lišit, přesné dávkování není snadné odhadnout. Může to být tedy nebezpečné a lékařská komunita od jejich užívání odrazuje.

Proti Alzheimerově chorobě existují některé preventivní aktivity. Jedna z nich podle odborníků opravdu pomáhá. V rámci prevence se lze zaměřit i na příznaky, jimiž tělo vysílá varování před Alzheimerem roky dopředu.