Na společném účtu měli celoživotní úspory. Po nehodě partnera zůstala žena bez peněz, protože banka účet okamžitě zablokovala
Mnoho partnerských a manželských párů v Česku funguje tak, že mají jeden společný účet, na který jim chodí veškeré příjmy. Takové řešení je sice praktické a přehledné, ale problém může nastat v momentě, kdy jeden z partnerů náhle zemře. V některých případech totiž druhý člověk ze dne na den přijde o přístup k penězům, přestože na účet celý život také přispíval.
Smrt blízké osoby je sama o sobě velmi tíživou a stresující situací. Asi poslední věc, na kterou má člověk pomyšlení, jsou peníze a placení účtů. Jenomže v případě společného bankovního účtu bez jakéhokoliv záložního řešení, například v podobě vlastních úspor u jiné banky, mohou pozůstalému vzniknout další starosti navíc.
Disponent není totéž, co majitel účtu
V České republice většina bank nenabízí skutečně společný účet se dvěma rovnocennými majiteli. Zpravidla to funguje tak, že jeden člověk je veden jako majitel účtu, a druhý pouze jako disponent. Ten může účet používat, vybírat peníze nebo zadávat platby, ale účet mu právně nepatří.
Pokud majitel účtu zemře, banka většinou přístup k účtu omezí nebo zcela zablokuje. Druhý partner se tak může ocitnout bez možnosti platit běžné životní výdaje, přestože na účet pravidelně posílal vlastní peníze.
Ve chvíli úmrtí majitele účtu se navíc zůstatek na účtu stává součástí dědictví. Notář následně zjišťuje stav zůstatku a rozhoduje, komu peníze po skončení dědického řízení připadnou. To může trvat několik měsíců a někdy dokonce i déle. Součástí dědictví přitom nejsou pouze peníze na běžném účtu, ale také spořicí účty, termínované vklady nebo investice vedené na jméno zemřelého.
Pozastavení trvalých plateb
Co se týká odchozích trvalých plateb, tak některé z nich teoreticky nemusí být pozastaveny. Podle zákona totiž smrtí majitele účtu samotná smlouva o účtu automaticky nezaniká. Banka může pokračovat v provádění některých platebních transakcí a dispoziční právo nemusí vždy skončit okamžitě. Přesto mají banky v praxi často vlastní postupy, kterými se řídí.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně uvádí: „S peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele.“
Současně tento zákon říká také to, že banka po doložení úmrtí zastaví pouze ty platby, u nichž si majitel účtu výslovně přál, aby po jeho smrti nepokračovaly: „Zemře-li majitel účtu, zastaví ten, kdo vede účet, v den následující po dni, kdy mu byla smrt majitele účtu doložena, ty výplaty hotovosti a převody peněžních prostředků z účtu, o kterých majitel účtu určil, že se v nich po jeho smrti pokračovat nemá.“
Odborníci doporučují vlastní účet
Bankovní poradci i další odborníci na finance proto dlouhodobě doporučují, aby měl každý partner svůj vlastní účet, i když zároveň používají společný účet na domácnost. V případě náhlého úmrtí tak druhý člověk nezůstane úplně bez přístupu k penězům. Vhodná řešení tak mohou vypadat následovně:
- vlastní osobní účet každého partnera,
- společný účet pouze na běžné výdaje domácnosti,
- část úspor odděleně,
- jasně nastavená dispoziční práva.
Některé banky dnes už nabízejí i skutečně společné účty se dvěma rovnocennými majiteli. Ještě před několika lety šlo prakticky jen o mBank nebo UniCredit Bank. V poslední době se k nim ale přidaly i další instituce, jako je například Partners Banka.
U tohoto typu účtu nejsou partneři vedeni jako majitel a disponent, ale oba mají stejná práva, stejný přístup k internetovému bankovnictví i stejné postavení vůči bance. Takových produktů je ale na českém trhu stále poměrně málo.





Sledovat v Google Zprávách




















































