Zapomeňte na mírný podzim. Výhled na zbytek roku 2026 znepokojuje i otrlé klimatology
V posledních letech se počasí v Evropě naprosto vymyká tomu, co bychom od daného ročního období či měsíce v roce očekávali. Zažité představy o tom, jak má správně vypadat střídání ročních období, počasí každoročně bortí. A nejspíš to nebude jinak ani letos, kdy léto vystřídá podzim.
Podle nejnovějších predikcí meteorologů bychom se na pozvolný přechod mezi létem a podzimem rozhodně neměli spoléhat. Data odborníků pro nadcházející měsíce vykazují spoustu anomálií a experti se tak shodují na tom, že letošní podzim bude buďto plný extrémních teplotních výkyvů, nebo přijde ochlazení nezvykle pozdě.
Extrémní výkyvy a teploty až o 7 °C nad normálem
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) spolu s americkým modelem CFSv2 vydaly finální anomální mapy pro zbytek roku 2026. Současná data poukazují na zajímavý trend. Evropa se totiž momentálně nachází v epicentru nejsilnější teplotní odchylky za poslední dekádu.
Za normálních okolností by se mělo už od druhé poloviny srpna pozvolně ochlazovat. Česko ale místo toho čeká podzim plný teplotních skoků. Výše zmíněné modely predikují, že průměrné teploty v září a říjnu budou o 1,5 až 2,5 stupně Celsia vyšší, než je dlouhodobý klimatický normál z let od roku 1991 až 2020.
Je třeba však mít na paměti, že jde o průměr. Možné scénáře jsou tak na stole dva. Ten první jsou stabilně vyšší teploty po celý podzim, případně vlna veder v první polovině podzimu. V takovém případě by se ještě během září mohly teploty v českých nížinách pohybovat na hranici 22 až 25 stupňů Celsia.
Klimatology však děsí spíše druhý scénář. Model NOAA totiž varuje před náhlými kolapsy jet streamu, které během 48 hodin srazí teploty o 15 až 18 stupňů dolů. V praxi to znamená, že po letních 23 °C přijde okamžitý pád na denní maxima kolem 4 až 6 °C, doprovázený vlnou ranních přízemních mrazíků, kdy teploty padají klidně až k nule.
Rychlé střídání front: Od tropů k arktickým vpádům
Pokud by se projevil scénář druhý, bude statistický průměr vykreslen dvěma naprosto protichůdnými extrémy. Čekalo by nás tak střídání epizod, kdy jednu chvíli budeme zažívat spíše pozdní léto a o pár dnů později se doslova propadneme do nečekaných chladných teplot a nočních mrazů, které bude doprovázet chladný arktický vzduch.
Tato teplotní horská dráha je způsobena takzvaným meandrováním jet streamu. Jde o výškové proudění, které není přímočaré, ale naopak se “vlní” jako řeka v krajině. Když se tato pomyslná vlna vyklene k severu, pustí do Česka horký vzduch z Afriky. Jakmile se ale otočí a vyklene se k jihu, otevře stavidla ledovému vzduchu ze severovýchodu. Tím, že jet stream takto pravidelně meandruje, se dané území dostává do situace, kdy se teploty pravidelně a radikálně střídají. Může jít klidně o rozdíly více než 15 stupňů Celsia během pouhých 48 hodin.
Likvidační koktejl pro české zemědělce
Je více než zřejmé, že podobné extrémy lidem neprospívají. A nejde jen o zdraví, ale třeba také o zemědělství. Právě to těmito podzimními epizodami trpí nejvíce. Kvůli vyšším teplotám nepřecházejí ozimé plodiny do fáze dormance. Vysazené plodiny, které měly začít růst až brzy z jara, začínají svůj růst už na podzim. Následný teplotní šok pak může celou úrodu zničit ještě dříve, než vůbec stihne vyrůst. Meteorologové navíc upozorňují na kritický nedostatek vláhy v půdě. Modely příliš srážek během léta a podzimu neslibují. Ty mají naopak přijít až v zimních měsících, kdy bude půda zmrzlá.





Sledovat v Google Zprávách




















































