Ceny elektřiny zřejmě znovu porostou. Řešení existuje, jenže naráží na tvrdý obcí i veřejnosti
Aktuální světová situace a probíhající konflikty mohou mít vliv na opětovné zvýšení cen energií. Už teď je zřejmé, že se zvýší cena plynu a ropy, s tím je však spojena právě i cena elektřiny.
V České republice se přitom již delší dobu diskutuje o zdroji elektřiny, který má obrovský potenciál, nicméně často naráží na tvrdou kritiku. V důsledku toho jej využíváme velmi málo.
Proč by mohlo dojít ke zvýšení cen elektřiny
Během letošního února situace na energetických trzích odpovídala běžnému sezónnímu vývoji. Ceny se projevovaly klesajícím trendem, což bylo odpovědí na blížící se jaro a s tím související teplejší počasí.
Situace se však výrazně obrátila v okamžiku, kdy došlo k rozvoji konfliktu na Blízkém východě. Americký a izraelský útok na Írán měl za následek příchod neklidu do celého regionu, což negativně ovlivňuje zejména ceny plynu. Kromě toho došlo k pozastavení těžby ropy a provozu tankerů v Hormuzském průlivu, což prakticky okamžitě vedlo k růstu cen.
Ceny zemního plynu a elektřiny jsou přitom do určité míry propojené. Právě plyn totiž může být důležitou surovinou pro elektrárny na plyn. Prozatím samozřejmě není jasné, jakým směrem se bude dále konflikt vyvíjet, nicméně růst cen elektřiny je bezpochyby jedním z možných scénářů.
Větrná energie má v Česku velký potenciál
Větrná energie čelí v České republice velké kritice. V roce 2025 se u nás zprovoznilo celkem pět větrných elektráren o výkonu 13 MW. Nezačala se však stavět žádná nová větrná elektrárna, pouze se připravovaly projekty. Až v loňském roce byla rovněž přijata nová legislativa pro zrychlené povolování.
Problém, proč se nové větrné elektrárny nestaví, spočívá v nejrůznějších kampaních, které proti větrným elektrárnám zbrojí. Jako užitečné by se v tomto případě proto jevilo přenesení zrychleného povolování do každodenní praxe úřadů. Zároveň by bylo namístě posilovat systematickou osvětu veřejnosti a čelit dezinformacím.
Větrná energie přináší řadu výhod
Energie získávaná z větru je jednou z nejstarších forem energie, kterou jakožto lidstvo využíváme. Její podíl je však prozatím méně podstatný. Podle konzervativního scénáře Ústavu fyziky atmosféry AV ČR však podíl větrné energie může být i 10 % roční spotřeby.
Velkou výhodou tohoto zdroje energie jsou velmi nízké emise CO₂ po celou dobu životního cyklu. Zároveň se jedná o jeden z nejlevnějších nových zdrojů elektřiny a dá se dobře kombinovat se solární energií a akumulací.
Na základě dat oborových svazů lze říct, že v České republice existuje přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW. Jejich podíl na výrobě elektřiny se však aktuálně pohybuje pouze kolem jednoho procenta.
Rychlejším tempem než u nás vznikají nové větrné elektrárny například na Ukrajině, a to navzdory pokračující válce. Loni zde byly instalovány elektrárny s výkonem 325 MW. Na druhou stranu hůř než Česká republika je na tom v tomto ohledu Slovensko, Slovinsko nebo Maďarsko.
Proč větrné elektrárny v Česku nevznikají
Podle expertů výstavbu větrných elektráren v České republice dlouhodobě komplikují zejména povolovací procesy a také polarizovaný postoj společnosti a obcí.
Vláda by však v současné době měla připravovat úpravu systému akceleračních zón. Jedná se o administrativně vymezené území v Česku, kde má být povolování projektů obnovitelných zdrojů energie rychlejší a jednodušší než standardně. Ministr životního prostředí Igor Červený hovořil o tom, že současné nastavení je špatné a má za následek obavy obcí z nekontrolované výstavby.























































