Lidé, kteří vydělávají mezi 50 a 100 tisíci měsíčně, budou mít s důchodem největší problém
Důchodový systém v České republice je postavený na zásluhovosti, což se promítá do odlišných výší starobního důchodu u jednotlivých osob. Na finální částku má vliv několik důležitých faktorů, jako je například celková doba pojištění nebo průměrná výše výdělku. Někteří lidé ovšem mohou mít v budoucnu velký problém.
Z aktuálních dat důchodového systému a z nejnovější reformy, která směřuje k dlouhodobé udržitelnosti celého systému, vyplývá, že lidé s příjmy mezi 50 a 100 tisíci měsíčně (střední až vyšší třída) budou čelit nejvýraznějšímu propadu životní úrovně poté, co začnou pobírat důchod, a to hned z několika zásadních důvodů.
Redukční hranice nastavená na principu solidarity
Jelikož je systém v České republice nastaven poměrně solidárně, při výpočtu se vyšší příjmy započítávají v menší míře, a to z důvodu redukčních hranic. Ty totiž určují, jak se osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda za celou dobu pojištění) promítne do procentní výměry důchodu. Zatímco do první redukční hranice je započítávána téměř celá částka, nad druhou hranici se nezapočítává téměř nic.
Výraznějšímu propadu životní úrovně se dá předejít.
, ...
Příliš velký rozdíl se negativně promítne do životní úrovně
Budoucí důchodci budou muset čelit tomu, že s pobíranou částkou nevyjdou a nebude jim na zachování životní úrovně stačit, což potvrzují také analýzy a vyjádření odborníků. Spoléhat tak pouze na stát bude velmi rizikové. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve své zprávě uvádí: „Po roce 2040 již bude míra ohrožení chudobou systematicky vyšší při realizaci návrhu reformy než při zachování současného stavu, přičemž v roce 2060 bude rozdíl zhruba šest procentních bodů.“ Tím ovšem problém nekončí. „Ti lidé tak budou muset daleko více žádat o sociální dávky. Otázkou ale je, zda je vůbec dostanou. V současnosti třeba na dávky v hmotné nouzi často nedosáhnou,“ řekla Právu předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová. Reforma podle ní způsobí, že senioři budou mít v porovnání se zaměstnanci postupně méně peněz. „Je patrné, že náhradový poměr důchodů bude k průměrné mzdě klesat,“ poznamenala.
Podle odhadů MPSV by měl průměrný důchod v roce 2026 činit přibližně 21.840 Kč. Nejčastěji se v současné době jeho výše pohybuje zhruba kolem 18.000 až 22.000 Kč, což je v případě osob ze střední a vyšší třídy jen poměrná část jejich dosavadních příjmů.
Vyšší životní náklady a závazky jako možný problém
Problémem je i to, že lidé ze skupiny s vyššími příjmy mají zároveň i vyšší životní náklady a více závazků (dražší hypotéky, spotřebitelské úvěry, spoření pro děti apod.). Jsou zvyklí na nějakou úroveň – a důchod jim tyto náklady rozhodně nepokryje. S vyšším věkem navíc narůstají náklady na léky, zdravotní péči apod. Rozpočet seniorů často zatíží i pouhé zvýšení cen energií nebo nájmu. To může vést k vážným existenčním potížím.
Spoléhat se pouze na státní důchod bude v budoucnu velmi rizikové.
, ...
Jak předejít výraznějšímu propadu životní úrovně v budoucnu
Dle doporučení expertů se dá výraznějšímu propadu životní úrovně předejít. Důležitou roli hraje zejména vytváření vlastních zdrojů (např. dlouhodobé investiční produkty, investice do nemovitostí, doplňkové penzijní spoření atd.). Odborníci také doporučují mít pro zachování životní úrovně našetřeno alespoň 2 – 2,5 milionu korun a nejlépe ještě o něco více v závislosti na inflaci. Je třeba investovat ideálně tak, aby výnos překonal inflaci – klasické spořicí účty proto na dlouhodobé zajištění v žádném případě nestačí. Před odchodem do penze je zároveň žádoucí zbavit se co největší části dluhů.
