Češi s krmítky na zahradě nevědomky porušují pravidla. Škodí ptákům a riskují tučnou pokutu

Toto tvrzení se vztahuje především na jarní přikrmování, před kterým důrazně varují i mnozí ornitologové. Při splnění určitých předpokladů mohou lidé, kteří na jaře ptáky přikrmují, dokonce obdržet pokutu. Především však mohou nechtěně docílit pravého opaku toho, co měli nejspíše v úmyslu – v krajních případech může jarní přikrmování vést dokonce k úhynu těchto okřídlených zástupců rozmanité zvířecí říše. 

Danajský dar: jarní přikrmování 

Co může být v zimních měsících pomocí, může se na jaře proměnit spíše v danajský dar – i tak by bylo možné shrnout jarní přikrmování ptáků. To totiž může být pro tyto opeřence problematické hned z několika zásadních důvodů. 

Mezi nejzávažnější se pravděpodobně řadí fakt, že stavění krmítek může přispět k šíření vážných chorob. 

„V některých případech může být přikrmování ptáků chybou. Krmné stanice mohou přilákat oslabené nebo nemocné jedince a podporují šíření ptačích nemocí. Kromě toho se může mnoho ptáků dostat do kontaktu s vlhkým obilím nebo chlebem, jenž je kontaminovaný plísní Aspergillus fumigatus, která při vdechnutí může způsobit potenciálně smrtelnou infekci, aspergilózu,“ nap­sali Paul R. Ehrlich, David S. Dobkin a Darryl Wheye, jejichž odborný text je zveřejněný na oficiálních internetových stránkách Stanfordovy univerzity. 

Dalším problémem je skutečnost, že v důsledku přikrmování mohou narůstat populace dominantních druhů. 

„Nadbytek může přilákat nežádoucí druhy, mezi které patří například holubi nebo špačci. Tyto druhy poté mohou vytlačovat ostatní ptáky,“ uvedli dále odborníci ze Stanfordovy univerzity. 

Přikrmování může vést k přemnožení dominantních druhů. , ...

Přikrmování může vést i k výrazným změnám v chování ptactva 

U některých druhů se při přílišném přikrmování může stát, že přestanou odlétat do teplých krajin. Důvod je poměrně prostý: Ptáci mohou upřednostnit stálý přísun potravy z lidských zdrojů, než aby za potravou migrovali stovky či ve většině případů až tisíce kilometrů. 

Některé druhy pak sice své migrační plány zcela nezruší, rozhodnou se však cestu zkrátit. 

„Uměle změněné podmínky mohou vést až ke změnám migračního chování. Když jednotlivým ptákům umožníme přežít v oblastech, které pro ně dříve byly po část roku neobyvatelné, dochází k vyhasnutí migračního pudu, protože zůstat je výhodnější než podstupovat nebezpečí na nejisté tahové cestě,“ informoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) pro časopis ČSO Ptačí svět. 

Mnozí odborníci tak v tomto směru zaujímají poměrně jasné stanovisko – během jarních a letních měsíců je vhodné se přikrmování vyvarovat.

„V zimě doporučuji přikrmovat s rozumem a rozhodně nedoporučuji přikrmovat ptáky teď na jaře a v létě,“ sdělil ornitolog Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. 

Ptáci mohou přestat migrovat. , ...

Kdy hrozí za přikrmování ptáků pokuty? 

Přikrmování ptáků není samo o sobě v České republice považováno za trestný čin ani přestupek, a to ani v jarních měsících. Při splnění určitých předpokladů se ovšem tento čin může dostat do rozporu s platnou legislativou. 

V první řadě mohou lidé obdržet pokutu například ve chvíli, kdy poruší obecně závaznou vyhlášku, která krmení určitého druhu ptáků zakazuje (často se jedná o holuby nebo jiné druhy, které mohou poškozovat bu­dovy). Hovoří o tom zákon č. 128/ 2000 Sb., zákon o obcích. 

Dále je pak třeba pamatovat na zákon č. 40/2009 Sb. § 306 (odst. 1) hovoří o tom, že kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

„Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci,“ stojí pak ve druhém odstavci zmíněného paragrafu. 

Hrozí tedy nejen finanční postihy, ale dokonce i vězení.