Syn si zvolil učňák podle toho, který obor sype nejvíc peněz hned po škole. Teď je šťastný jako blecha a úplně za vodou
Učňák neboli střední odborné učiliště připravuje učně na konkrétní řemeslo. Výuční list ještě nedávno neměl moc velký „zvuk“, aktuálně je ale po kvalitních řemeslnících velká sháňka. V některých oborech si tak lze vydělat pěkné peníze. Řemeslníci mohou brát dokonce víc než vysokoškoláci.
„Syn nikdy nebyl moc studijní typ. Po základce proto nechtěl na gympl ani na vysokou, i když známky neměl zase tak špatné. Školu vybíral podle toho, kde se dá rychle vydělat. Dokonce sledoval nástupní platy a zajímal se, co chybí na trhu. Praxi získával už během školy a měl kontakt s firmami ještě před vyučením. Slušné peníze přitom začal brát hned po škole a teď je šťastný jako blecha,“ píše paní Tereza.
Řemeslníci si dnes skutečně mohou přijít na hodně peněz. Platí to ale obecně ve všech oborech? A vydělají si víc zaměstnanci, nebo lidé na „volné noze“?
Řemeslníků je v Česku nedostatek
V Česku mají podle statistik největší peníze vysokoškoláci, jejichž průměrná (hrubá) mzda vloni činila 82 136 korun. Více než dvakrát méně si přitom průměrně vydělali lidé jen se základním vzděláním. I u Čechů se středním vzděláním bez maturity byl průměr něco málo přes 40 tisíc korun. To je výrazně méně než průměrná hrubá měsíční mzda, která v roce 2025 dosáhla úrovně 52 239 Kč. Jenže tuhle statistiku snižují některé hůře placené profese jako prodavač/ka, jež často lidé bez maturity vykonávají.
V současné době přitom v Česku panuje nedostatek řemeslníků, a to napříč obory. Chybí například zedníci, pokrývači, klempíři, instalatéři, topenáři neb tesaři. Podle statistik webu ePoptavka.cz vzrostl zájem o řemeslníky v ČR v lednu meziročně o 7,9 %. Ačkoli se tedy absolventům vysoké školy obecně nabízí širší a lépe placené uplatnění, i řemeslníci si dnes mohou vydělat dobře a někdy i víc. Mzdy se ostatně některým zvedly za rok v průměru až o deset procent.
Jaké si lze vydělat peníze?
Dobří řemeslníci jsou dnes placeni „zlatem“, protože se o ně perou i firmy. V tom, kolik peněz berou, samozřejmě existují výrazné rozdíly. Často regionální. V některých krajích tak jsou mzdy i platy až o pětinu nižší než v Praze. Lišit se mohou až o několik desítek tisíc korun v rámci jediného oboru. Důležitá přitom může být specializace. Elektroprojektanti, instalatéři se zaměřením na solární systémy, svářeči v elektronice nebo špičkoví diagnostici mezi automechaniky obecně dosahují na výrazně vyšší částky než většina jejich kolegů.
V jakých řemeslných oborech je nejvyšší mediánová mzda? Nejvíce u svářečů (40 000 Kč), následují elektrikáři (38 000 Kč), instalatéři, klempíři a pokrývači (36 000 Kč), zedníci (35 000 Kč), truhláři a tesaři (34 000 Kč) a malíři a natěrači (30 000 Kč). Mediánová mzda je hodnota přesně uprostřed všech vyplácených mezd.
Vyšší výdělek, nebo klidnější spánek
Mnozí řemeslníci jsou zaměstnanci. To může mít různé výhody jako garantované peníze, služební auto, nářadí, placenou dovolenou nebo nemocenskou. Navíc není třeba řešit zakázky, fakturaci nebo reklamace. Zaměstnanci si často nevydělají špatně, osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) si ovšem mohou vydělat výrazně více peněz. Ačkoli to bývá složitější, protože je potřeba mít vlastní vybavení, shánět si zakázky i materiál a řešit účetnictví, výhodou je třeba větší flexibilita. Takový instalatér si přitom může vydělat až 1000 korun na hodinu a elektrikář třeba i 900 korun na hodinu.
Po škole je přesto lepší nechat se zaměstnat. Třeba na 2 až 3 roky. Zde může mladý řemeslník získat praxi na cizím nářadí a materiálu, přičemž lze získat kontakty i zkušenosti. Pak je možné odejít na „volnou nohu“. Odborníci navíc doporučují i řemeslníkům získávat praxi v digitalizaci, protože to bude v nejbližších letech čím dál větší nezbytnost. Platy dělnických profesí mají každopádně v roce 2026 trhat rekordy.

























































