Kolik je třeba vydělávat, aby se vám vyplatilo přejít na OSVČ? Spočítali jsme to

Na druhou stranu s sebou ale podnikání přináší nutnost hradit povinné odvody, více odpovědnosti a určitou nejistotu. Ne všem se pak přechod na podnikatelskou dráhu vyplatí z finančního hlediska.

Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou a příjmem OSVČ

Ze všeho nejdříve je třeba si ujasnit, jaký by byl potenciální rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance a příjmem OSVČ. Hrubá mzda zaměstnance je uvedena v pracovní smlouvě a automaticky se z ní odvádí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Čistá mzda je pak to, co skutečně přijde na účet. 

Příjem OSVČ je částka, kterou si fakturujete, a která vám tedy přijde na účet. Podnikatelé však musí myslet na to, že ze svého příjmu musí pravidelně platit sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Případně také do hry vstupují další náklady spojené s podnikáním (například ceny softwaru nebo finanční rezerva na dobu dovolené, kdy příjem vypadne). 

Typickou chybou je proto porovnávání hrubé mzdy zaměstnance a fakturovaného příjmu OSVČ. Pro lepší představu můžeme uvažovat následující zjednodušený modelový příklad.

• Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedenou hrubou mzdu ve výši 40 000 Kč. Čistý měsíční příjem bude činit 31 930 Kč (zohledňujeme pouze slevu na poplatníka).

• OSVČ vyfakturuje za měsíc 40 000 Kč. Minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce 2026 činí 9 026 Kč. Jen po jejich odečtení tak podnikateli zbyde 30 974 Kč. Kromě toho bude jednou za rok platit daň z příjmu a počítat musí i s dalšími náklady (internet, mobilní tarif, software, pronájem prostor a tak dále). 

Nutno zmínit, že podnikatelé mají možnost výdaje uplatňovat buď paušálem, nebo v reálné výši. Při reálném uplatnění nákladů tak může základ daně snížit například pronájem prostor, náklady na koupi materiálu a podobně. 

Vše je vhodné si důkladně propočítat , ...

Kdy se přechod na OSVČ typicky nevyplatí

Obecně lze říct, že se přechod ze zaměstnání na podnikání nevyplatí zejména v případě, že má člověk nízký příjem nebo nejisté zakázky. Pokud se očekávaný příjem podnikatele pohybuje jen mírně nad úrovní zaměstnanecké mzdy, výhoda SVČ se rychle vytrácí (za předpokladu, že zde není zřejmé výrazné zlepšení do budoucna). 

Dalším častým důvodem, proč se podnikání nemusí vyplatit, jsou vysoké zaměstnanecké benefity. Typicky se může jednat o příspěvky na penzijní nebo životní pojištění, stravenkový paušál, sick days, placenou dovolenou navíc, příspěvky na vzdělávání a podobně. O tyto benefity při přechodu na volnou nohu přijdete. V neposlední řadě je třeba myslet na to, že podnikatelé nemají nárok na placenou dovolenou. Pokud si chcete vzít volno, znamená to často nutnost pracovat více, nebo o část příjmu přijít.

Samozřejmě neexistuje univerzální částka, od které se přechod na podnikatelskou dráhu automaticky vyplatí. Vždy záleží na konkrétní situaci. Obecně ale lze říct, že při příjmu pod zhruba 30–35 tisíc Kč měsíčně se SVČ obvykle nevyplatí, jelikož povinné odvody z tohoto příjmu ukrojí výraznou část. Teprve kolem příjmu 40–50 tisíc Kč měsíčně a více se začíná projevovat reálný finanční náskok OSVČ v porovnání se zaměstnáním. 

Je také důležité upozornit, že práce na OSVČ může snadno sklouznout do švarcsystému, který je nelegální a při kontrole může vést k vysokým sankcím. Další nevýhodou podnikání může být pro řadu lidí rovněž nižší budoucí důchod, protože se často platí jen minimální odvody. V praxi se navíc může ukázat, že bonita klientů při žádosti o hypotéku je nižší a banky k těmto příjmům přistupují opatrněji.

Podnikatelé musí sami platit povinné odvody a daň z příjmu , ...

Kdy dává u OSVČ smysl paušální daň

Paušální daň je jednorázový měsíční odvod, který mohou OSVČ platit státu. Jedná se o pevně stanovenou částku, která zahrnuje sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Výhodou je, že podnikatelům odpadá povinnost podávat daňové přiznání a administrativa je tak o poznání jednodušší. 

Na druhou stranu si ale nemůžete uplatnit daňové zvýhodnění. Nejvýhodnější je proto paušální daň pro ty, kteří nemají děti a jejich příjmy z podnikání jsou nižší (do 2 milionů korun).