Muž objel tři státy včetně Česka během jediného dne a všude koupil stejný nákup. Rozdíly byly větší, než čekal

Do Polska i Německé demokratické republiky (NDR) se jezdilo nakupovat už před sametovou revolucí. Hlavně v 70. a 80. letech. Boom nákupů v Polsku ovšem nastal až v „divokých“ devadesátkách. V tomto období šlo skutečně o masivní nákupní turistiku. Vyráželo se pro zboží jako bylo levné oblečení, elektronika i nedostatkové potraviny. Polsko je přitom oblíbené dodnes. Jak vypadá aktuálně srovnání cen? To může upřesnit muž, který nedávno objel během jediného dne Česko, Polsko a Německo, aby všude udělal „zkušební nákup“.

Ceny v Česku, Polsku a Německu

Nákupy v Polsku byly pro našince celkem výhodné ještě před několika lety. Aktuálně už ovšem nemusí vycházet tak levně. Až do března 2024 zde platila inflační brzda v podobě nulové DPH na základní potraviny, jenže to se změnilo. I tak má Polsko stále nejnižší DPH na potraviny (5 %), nižší mzdové náklady v zemědělství a potravinářství a navíc i větší trh se silnější konkurencí obchodních řetězců, což rovněž snižuje ceny. Poláků je ostatně téměř 38 milionů.

Lišit se mohou především ceny potravin , Magda Wygralak...

Ještě více než dvojnásobek obyvatel má Německo. Že Němci vydělávají výrazně lépe než Češi, ví asi každý. Proto sem ostatně mnozí našinci vyrážejí za prací. Vyrážet ale vlastně ani nemusí, protože někteří objevili „zlatý důl“ práce z domova. Každopádně vás možná překvapí, že i v Německu je možné nakoupit levněji než v České republice. Sice nijak výrazně, přesto je rozdíl cen poměrně zajímavý. Něco se sice vyplatí koupit doma, ale většinu věcí spíše v sousedních zemích.

Zkušební nákup napříč střední Evropou

Pan Jaroslav si chtěl ověřit, jak je to s nákupními cenami v Česku, Polsku a Německu. Zvlášť když se dá takový test zvládnout za jediné odpoledne. Nedávno se proto vydal z Liberce do německé Žitavy a následně do polského Zhořelce. Ačkoli procestoval tři země, ve skutečnosti mu samotná cesta tam a zase zpátky zabrala pouhé dvě hodinky. Celková vzdálenost totiž činí jen 125 kilometrů. Navštívil přitom místní supermarkety a snažil se nakoupit co možná nejvíce podobné zboží.

Největší rozdíly se ukázaly u masa, ovoce a dalších základních potravin. , ...

Kde je nejlevněji, a kde naopak nejdráže?

Pan Jaroslav se zaměřil především na trvanlivé potraviny, maso a základní drogerii. Jeho nákup zahrnoval 5 kusů granátového jablka, rybí prsty (300 g), 10 kočičích konzerv, prací prášek na barevné prádlo (3,96 kg), 10 kusů vajec, mléko (1 l, plnotučné), čerstvá kuřecí prsa (1 kg), vepřovou krkovici (2 kg), hovězí maso na guláš (2 kg), klasický chléb z pšeničné mouky (1 kg), běžný toaletní papír (8 ks), lískooříškovou pomazánku s kakaem (750 g), rýži basmati (5 kg), kvalitní zrnkovou kávu (1 kg), olivový olej (1 l), tvrdý sýr (1 kg) a balení másla (10 ks). Jednalo se tedy o větší rodinný nákup, který svou hodnotou odpovídal běžnému zásobení domácnosti na několik týdnů.

Potraviny jsou obecně nejlevnější v Polsku, což platí především pro maso. Za prací prášek ale pan Jaroslav utratil nejméně v Německu. V akci dokonce o více než stovku. V ČR ale zase nakoupil nejlevněji granátová jablka. A celkový výsledek? V Česku vyšel nákup na 5 280 Kč, v Německu na 4 690 Kč a v Polsku na pouhých 4 090 Kč. Oproti českým cenám tak pan Jaroslav ušetřil v Polsku téměř 1 200 korun za jediný nákup. Polsko každopádně drží na pomyslném prvním místě skutečnost, že se tu dají opravdu pořídit levněji potraviny, které tvořily většinu „zkušebního nákupu“.

Poláci mají specifickou metodu nakupování. Ačkoli působí banálně, ve skutečnosti šetří peníze, čas i nervy. Přináší totiž klidnější víkendy, menší tlak na peněženku a méně chaosu v každodenním životě.