Místo nárokování nedoplatku 300 tisíc jim finanční úřad poslal 120 tisíc a snížil zálohy na minimum
Podnikání s sebou nese správné nastavení finančních záloh, které se liší podle konkrétní formy (OSVČ nebo s.r.o.). V zálohách jsou zahrnuty povinné měsíční platby státu (zdravotní pojištění, sociální pojištění a záloha na daň z příjmu). S tím souvisí i následné vypořádání v podobě přeplatku či nedoplatku.
Nastavení záloh u podnikatelů slouží k rozložení daňové a pojistné povinnosti do celého roku. K přeplatku dochází ve chvíli, kdy podnikající osoba zaplatila více, než byla její skutečná povinnost. K nedoplatku dochází naopak tehdy, pokud bylo v průběhu roku zaplaceno na zálohách méně, než kolik činí skutečná roční daňová povinnost. Obě tyto situace se řeší prostřednictvím daňového přiznání.
Jak může dojít k k vysokému přeplatku a snížení záloh
To, že místo nárokování nedoplatku 300 tisíc poslal podnikateli finanční úřad přeplatek 120 tisíc a snížil zálohy na minimum, pramení z toho, že aktuální výsledky hospodaření byly výrazně horší než v předchozím období. Rozdíl mezi očekávaným nedoplatkem a konečnou vyplacenou částkou tak byl vyrovnán již zaplacenými zálohami. Původní očekávaná výše nedoplatku tedy představovala celkovou daňovou povinnost, od které finanční úřad odečetl zálohy uhrazené v průběhu daného roku a výsledný rozdíl činil právě oněch výše zmiňovaných 120 tisíc.
Ke snížení záloh na minimum finanční úřad přistupuje proto, aby podnikatel v aktuálním roce zbytečně nepřeplácel na dani v případě, že mu výrazně klesly příjmy nebo pokud vykazuje ztrátu.
Jak vznikají přeplatky na dani a kdy je nárok na jejich vrácení
Pokud si v daném roce OSVČ vydělá méně, platí vysoké zálohy a v souvislosti s tím mu vznikne i velký přeplatek. Nárok na vrácení přeplatku na dani vzniká v situaci, kdy člověk zaplatí na zálohách vyšší částku, než činí konečná vypočtená daňová povinnost za konkrétní zdaňovací období. K tomuto nejčastěji dochází vlivem uplatňování daňových slev nebo odečitatelných položek.
Přeplatek ovšem není vyplácen automaticky a je nutné o něj požádat. Po podání přiznání finanční úřad vrátí přeplatek na dani z příjmu fyzických osob – v případě, že činí více než 200 Kč – na bankovní účet, nebo ho použije na úhradu jiných vašich nedoplatků. Naopak pokud vznikne nedoplatek, musíte jej uhradit v zákonem stanovené lhůtě.
Jak finanční úřad vypočítává zálohy pro OSVČ
Zálohy na daň z příjmu fyzických osob se odvíjejí od poslední známé daňové povinnosti. Vypočítávají se buď čtvrtletně (25 % z dané částky), nebo pololetně (40 % z dané částky), a to podle daňového přiznání podaného za předcházející rok.
Pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, jsou zálohy nulové. Pololetní zálohy se týkají situace, kdy byla poslední daň vyšší než 30 000 Kč a nepřesáhla 150 000 Kč. Čtvrtletní zálohy se pak týkají případů, kdy poslední daň přesáhla 150 000 Kč. Výše vypočtené zálohy se zaokrouhluje na stokoruny nahoru.
Kdy je možné zálohy snížit
Problém nastává zejména v takové situaci, kdy někdo začne vydělávat méně, ale musí platit vysoké zálohy. V takové chvíli přichází na řadu snížení záloh. V případě, že si chcete nechat snížit měsíční zálohy na daň z příjmu fyzických osob, je to možné podáním oficiální Žádosti o změnu záloh na daň na příslušný finanční úřad. Ten vaší žádosti vyhoví, pokud prokážete, že se vaše očekávané příjmy a zisk oproti minulému období výrazně snížily.





Sledovat v Google Zprávách



















































