Vláda chce od příštího roku přilepšit zaměstnancům na benefitech. Mění dosavadní podmínky čerpání

Tou největší změnou je prohlášení, že volnočasové aktivity budou opět osvobozeny od daně z příjmů bez stropu. Úprava zaměstnaneckých benefitů je součástí návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb, kterou velmi prosazuje ministryně financí Alena Schillerová. Ve spolupráci s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem také dojednali, že od příštího roku budou moci zaměstnanci využívat více vybraných zdravotních benefitů. Mluví se například o prevenci rakoviny, cukrovky nebo onemocnění cév.

Jaké nás čekají změny

Vláda už zmiňovaný návrh zákona schválila, čeká se tedy na jeho projednání sněmovnou a následně Senátem. Jestli se vše podaří, od příštího roku tedy skutečně dojde ke zrušení zastropování volnočasových benefitů. V současné chvíli je výše zastropování v hodnotě poloviny jedné průměrné měsíční mzdy – což dělá 24 483 Kč za rok. U zdravotních benefitů je částka poněkud odlišná. Přesněji řečeno odpovídá výši průměrné měsíční mzdy, tj. 48 967 Kč za rok.

„Jakmile zaměstnanec v současné době čerpá benefity ve stanovených mezích, jsou osvobozeny od daně z příjmů i odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Přesáhnou-li legislativou stanovenou hranici, nadlimitní část se považuje za zdanitelný příjem,“ vysvětluje Jan Hlaváč z nezávislé Comp&Ben Asociace, která sdružuje firmy a profesionály v tématu odměňování. Právě tento fakt však upravuje nový návrh zákona, minimálně u volnočasových benefitů. „Pokud ho naši zákonodárci schválí, zaměstnavatelé budou moci poskytovat volnočasové benefity ve výši dle svého uvážení,“ doplňuje Jan Hlaváč.

Volnočasové aktivity jsou v současnosti omezeny ročním limitem. , ...

Součástí návrhu zákona jsou však drobná omezení. Jedno z nejvýraznějších se týká zájezdů, nebo chcete-li rekreací. U nich nově dojde ke zřízení limitu ve výši 20 000 Kč na rok. Mimo to se volnočasovými benefity nejčastěji rozumí služby, zboží a benefity spojené se sportem, kulturou nebo vzděláváním.

Zdravotní benefity v novém

Poměrně velká změna se očekává také na poli zdravotních benefitů. V tomto případě spojila síly dvě ministerstva – kromě financí ještě i zdravotnictví – a do benefitů pro zaměstnance hodlají v novém návrhu zákona přidat více úkonů. Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové situaci komentuje takto: „Cílem je podpořit motivaci zaměstnanců, jejich zdraví i sladění pracovního a rodinného života, a zároveň zamezit zneužívání systému.“

Konkrétní seznam zdravotních benefitů bude ještě předmětem jednání a bude včas zveřejněn. Už teď se ale mluví například o prevenci rakoviny, onemocnění cév a srdce nebo o prevenci cukrovky. Benefity by mohly zahrnovat screeningy nebo nadstandardní preventivní prohlídky, které v tuto chvíli nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Nejde o rozšiřování benefitů jako takových, ale o jejich lepší zacílení. Výsledný návrh zákona je kompromisem,“ doplňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Roste poptávka po zdravotních benefitech. , ...

Jaký to bude mít přínos

Nových výhodnějších pravidel u čerpání benefitů, která by od příštího roku mohla platit, budou zřejmě nejvíce využívat zaměstnanci, jenž už benefity aktivně čerpají a v současnosti naráží na jejich limity. Nicméně podle zástupců Českého sdružení pro moderní benefity není návrh zákon stoprocentní, jelikož stále obsahuje avizovaný limit pro dovolenou.

Ukazuje se ovšem, že i přes současná omezení jsou benefity mezi zaměstnanci žádané. Z průzkumu, který si nechala vypracovat v prosinci loňského roku agentura Ipsos, vyplynulo, že více než 90 % zaměstnanců by si přálo, aby benefity podporující zdravý životní styl byly běžnou součástí zaměstnaneckých benefitů.

Kromě poukazů na sportovní či wellness aktivity, o které v rámci výzkumu projevilo zájem až 44 % zaměstnanců, roste poptávka také po benefitech týkajících se preventivních a screeningových vyšetření. O ně by podle dat stálo až 22 % dotázaných. „Screeningové programy umí předejít úmrtí na rakovinu nebo i samotnému onemocnění, bohužel mnoho českých mužů a žen se screeningu stále neúčastní. Rakovina má významné negativní dopady pro celou společnost včetně zaměstnavatelů,“ dodává závěrem Ondřej Málek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra.