Česko svítí na mapách meteorologů rudě. Lidem už zakazují napouštět bazény a zalévat zahrady

Podle oficiálních map, které znázorňují úroveň půdní vláhy či naopak právě sucho, je v některých oblastech situace kritická. Panuje v nich extrémní sucho. Zcela bez rizika je pouze úzká část České republiky, a to především na severozápadu. Naopak mezi nejhůře zasažené kraje se řadí například Jihočeský, Pardubický nebo Olomoucký, ale i několik dalších.  

Mimořádné sucho sužuje především 6 krajů 

Z oficiálních map úrovně půdní vláhy, které má na starosti renomovaný portál intersucho.cz, vychází, že kritické sucho úřaduje takřka na polovině území České republiky. 

Aktuálně nejpostiženějším krajem je ten Pardubický, kde ve všech okresech bez výjimky panuje pátý, tedy nejvyšší stupeň pohotovosti. Ten znázorňuje extrémní sucho. Jen v menších oblastech je možné zaznamenat čtvrtý stupeň pohotovosti, který označuje „výjimečné sucho“. 

Dále stojí za pozornost Jihočeský kraj, kde extrémní sucho panuje především na Českokrumlovsku, Budějovicku, Prachaticku, Kaplicku nebo Třeboňsku. Ušetřen však není ani celý okres Jindřichův Hradec nebo Táborsko. 

Rovněž značná část Vysočiny bojuje s nejvyšším stupněm sucha. Platí to především o Pelhřimovsku, Jihlavsku, Třebíčsku, Havlíčkobrodsku, Žďársku nebo okolí Nového Města na Moravě. 

Extrémní sucho panuje například v Pardubickém kraji. , ...

Neunikly ani kraje na Moravě

Výjimku nadále nepředstavuje ani Zlínský kraj, který je do rudé barvy, jež znázorňuje extrémní sucho, oblečený takřka celý kromě některých částí okresu Uherské Hradiště. Zřejmě s nejhorší situací se v rámci tohoto kraje potýkají obyvatelé Vsetínska. 

V Olomouckém kraji neuniklo spárům extrémního sucha Jesenicko, Šumpersko, Olomoucko ani Přerovsko. Mírně lepší situace je na Prostějovsku, kde v některých částech hrozí „pouze“ mírné sucho (druhý stupeň nebo výrazné sucho (třetí stupeň). 

V neposlední řadě je třeba zmínit Moravskoslezský kraj, který je na tom sice celkově o něco lépe, nejvyšší stupeň sucha ovšem úřaduje takřka na celém území Bruntálska a v některých částech Novojičínska, Opavska, Ostravska či okolo Frýdku-Místku. 

Obce začaly zavádět přísné zákazy 

Dlouhotrvající sucho má přirozeně negativní vliv na stav podzemních i nadzemních zdrojů vod.

„U hlubokých vrtů už se stal duben 2026 nejen nejhorším dubnem, ale také i měsícem s vůbec nejhorší zápornou odchylkou od normálu od roku 1991,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav. 

Právě proto se mnohé obce rozhodly zavést plošné zákazy napouštění bazénů i jiných činností, které nejsou akutní, avšak vyžadují čerpání vody z veřejných zdrojů. 

Omezení a zákazy platí v desítkách obcí 

Příkladem může být obec Brloh v Jihočeském kraji. 

„Z důvodu nedostatku vody v obecních vodojemech je zákaz kropení zahrádek, mytí aut a napouštění bazénů. Dále žádáme občany, aby vodou šetřili,“ uvedla tato obec na sociální síti. 

Problému se věnují rovněž na Břeclavsku, kde byla různá omezení zavedena na území Valtic, Úval, Horních Věstonic, Dolních Věstonic, Nového Přerova, Pavlova, Sedlce, Březí, Dobrého Pole, Jevišovky, Perné, Dolních Dunajovic, Lednice, Bulhar, Klentnice, Nejdku, Milovic, Mikulova, Novosedel, Brodu nad Dyjí nebo Bavor. 

„Naším hlavním cílem je zajistit dostatek pitné vody pro všechny obyvatele v regionu. Vzhledem k aktuálním podmínkám považujeme preventivní omezení méně nezbytných odběrů v části námi zásobovaného území za nezbytný krok,“ informoval Milan Vojta, ředitel tamější vodárenské společnosti.

Na Zlínsku zase lidé nemohou rozdělávat ohně ve volné přírodě kvůli zvýšenému riziku požárů. 

„Od začátku dubna jsme řešili už pětačtyřicet požárů ve volné přírodě,“ konstatoval ředitel Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje Vít Rušar. 

Nejen ve Zlínském kraji hrozí zvýšené riziko požárů. , ...

Celkově je situace nejhorší za posledních více než 60 let 

Jak uvedli meteorologové z Českého hydrometeorolo­gického ústavu na sociální síti X (dříve Twitter), Česká republika podobnou situaci zažila naposledy na začátku šedesátých let minulého století. Konkrétně v roce 1961.

„Od konce února započalo srážkově výrazně podprůměrné období. Především měsíc duben srážkovou činností opravdu šetřil a v průměru na celé naše území spadlo pouze 13 mm. Když ale sečteme srážkové úhrny za měsíce březen a duben, tak dojdeme k tomu, že bylo v průměru na celé naše území naměřeno pouze 32 mm. Když tento údaj porovnáme s dlouhou řadou pozorování, tak zjistíme, že minimálně od roku 1961 je tento součet nejnižší."

Situace by se mohla zlepšit příští týden, kdy mají do České republiky přijít silné deště.