Archeologové hlásí historický průlom. Z mořského dna vytáhli jeden ze sedmi divů světa a mají s ním odvážný plán

Z mořských hlubin bylo osvobozeno více než 20 monumentálních bloků, které mohou zásadní měrou přispět k odhalení starověkých tajemství. Každý z nich váží několik desítek tisíc kilogramů. Historici již mají s vytaženými stavebními prvky určité plány, které je možné označit za mimořádně ambiciózní. 

Významná starověká stavba po dlouhých letech spatřila světlo světa 

Archeologům se v rámci expedice, kterou sponzorovalo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památkové péče, podařilo ze spárů mořských proudů vysvobodit 22 monumentálních bloků.

Tyto stavební prvky byly před stovkami let součástí majestátního Alexandrijského majáku, který je považován za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Jeho pozůstatky byly lidským okem zaznamenatelné z povrchu již v roce 1968. 

Než byla stavba z vody vytažena, archeologové ji několik desítek let pečlivě prozkoumávali. 

Váha jako několik stovek slonů 

Každý z monumentálních bloků váží mezi 70 000 až 80 000 kilogramy. Čistě pro zajímavost, to zhruba odpovídá například maximální vzletové hmotnosti letadel Boeing 737–800, naloženému vlakovému vagónu nebo flotile 50 běžných osobních automobilů.

Podobnou váhu má dále třeba stádo 12 až 14 dospělých slonů afrických. Všech 22 stavebních prvků by tedy dokázalo vyvážit odhadem až 300 těchto živočichů. 

Co se týče charakteristik samotných monumentálních bloků, jedná se například o zárubně, prahy, překlady nebo dlažební desky. 

Architektura a pestrá historie Alexandrijského majáku  

Alexandrijský maják, který je známý rovněž jako maják na ostrově Faros nebo jen maják Faros, se nacházel ve starověkém Egyptě. Historici se shodnou na jeho zásadním významu, protože zajišťoval bezpečné návraty lodí do přiléhajícího přístavu (tzv. Velkého přístavu). Využívali jej především námořníci, kteří překračovali Středozemní moře. 

Alexandrijský maják se nachází na ostrově Faros. , ...

Z dostupných historických pramenů je možné vyvodit, že se jednalo o vůbec nejvyšší budovu, která se v té době nacházela na zdejší planetě. Dosahovala délky okolo 130 až 140 metrů (údaje se v jednotlivých zdrojích liší). Některé zdroje uvádějí, že si Alexandrijský maják ponechal titul „historicky nejvyšší stavba na světě“ až do roku 1889, kdy byla vybudována světoznámá Eiffelova věž v Paříži. 

Z architektonického hlediska byla celá budova rozdělena do třech hlavních částí. Každá z nich se zužovala, ale měla jiný tvar. Zatímco spodní část měla nejblíže čtverci, prostřední byla osmihranná a na vrchu se tyčila část válcovitá. Na samém vrcholu byl udržovaný oheň, jehož cílem bylo odhalovat cestu okolním lodím. 

Alexandrijský maják se podle nákresů skládal ze tří částí. , ...

Maják na ostrově Faros byl postaven již ve 3. století př. n. l., tedy v takzvaném Helénistickém období. Přežívat se mu podařilo až do středověku, kde jej s vysokou pravděpodobností zničilo několik dalekosáhlých zemětřesení. 

Co se s vytaženými bloky bude dít v budoucnu? 

Alexandrijský maják bude nadále podrobován důkladným studiím, a to v rámci programu PHAROS. Ten si jako cíl stanovil vytvořit jakousi digitální napodobeninu této dechberoucí stavby. 

„Cílem je vytvoření digitálního dvojčete, virtuálního modelu, který nabídne jedinečnou možnost navštívit Alexandrijský maják, jako by čas neproběhl." Tímto způsobem hovořila o avizovaných plánech Isabelle Hairyová, archeoložka a architektka Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). 

Program PHAROS již několik let sdružuje archeology, architekty, historiky a numismatické experty, aby shromáždili starověké popisy, obrázky a svědectví, a to zejména z období od konce 4. století př. n. l. do 15. století n. l.