Pracuji jako OSVČ a takhle vypadá moje nemocenská. Upřímně doufám, že ji nikdy nebudu potřebovat
Na práci na živnostenský list je lákavé, že jste pány svého času. Můžete pracovat z domova, přes den si v klidu nakoupit a vyzvednout děti ze školy a k počítači zasednout až večer. Jenom nesmíte onemocnět.
Paní Gabriela se živí překladatelstvím a dobrovolně si platí nemocenské pojištění ve výši 810 Kč měsíčně, což odpovídá vyměřovacímu základu 30 tisíc Kč. „Neschopenku jsem naštěstí nikdy nepotřebovala. Jsem zvyklá pracovat i s rýmou a kašlem. Ale letos na jaře mě schvátila taková chřipka, že mě bolely všechny svaly a nemohla jsem sedět u počítače. Zašla jsem k doktorovi,“ vypráví Gabriela.
Lékař jí doporučil klidový režim a chtěl jí napsat týdenní neschopenku. „Kam ji musím poslat, když jsem OSVČ? Na sociální správu?“ zeptala se Gabriela, ale lékařova odpověď ji srazila na kolena: „Jestli jste OSVČ a jste nemocná jen týden, nemusíte to posílat nikam. Vlastně vám to ani nemusím psát.“
Finanční plnění až od 15. dne
Realita je v České republice taková, že osoba samostatně výdělečně činná má nárok na finanční plnění nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti. To znamená, že v prvních 14 dnech nemoci nedostanete nic, ať je výše vašeho nemocenského pojištění jakákoli. Oproti lidem v zaměstnaneckém poměru je to výrazná nevýhoda, z hlediska zákona je to ale nevýhoda chladně logická.
Zaměstnancům totiž náhradu mzdy za první dva týdny pracovní neschopnosti hradí zaměstnavatel a teprve poté přebírá náklady okresní správa sociálního zabezpečení. Pokud pracujete takzvaně na sebe, stát předpokládá, že ty první dva týdny proplatíte „sami sobě“. Nikdo se přitom neptá, zda na takovou situaci máte vytvořenou finanční rezervu.
S notebookem v posteli
Pro paní Gabrielu lékařův verdikt znamenal jediné: přemoci bolest a pracovat s notebookem v posteli, aby nepřišla o pravidelný příjem. Práci zcela vynechala pouhé dva dny. Kdyby pracovala pro zaměstanavatele, mohla by se v klidu kurýrovat celý týden, aniž by ji to finančně ohrozilo.
Gabriela jen doufá, že ji v budoucnu neskolí závažnější nemoc. Ani v případě delší pracovní neschopnosti vám totiž stát nenahradí příjmy, na jaké jste zvyklí.
Kolik dostanete za měsíc
Kdyby byla Gabriela na neschopence celý měsíc, tedy 30 dnů, podle kalkulačky na serveru Kurzy.cz by ve svém případě od sociálky obdržela pouhých 8 528 korun. Za 60 dnů nemocenské by byla částka nepoměrně vyšší, konkrétně 26 138 Kč, ale pořád by nedosahovala ani jejího obvyklého měsíčního příjmu.
Je třeba přitom zdůraznit, že nemocenské pojištění paní Gabriely ve výši 810 Kč výrazně převyšuje minimální částku určenou státem. Ta je pro rok 2026 stanovena na 243 korun.
Protože je nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné, mnozí živnostníci ho neplatí vůbec anebo zvolí výše uvedené minimum. V případě pracovní neschopnosti to vyjde téměř nastejno, jak o tom svědčí příběh kadeřnice Moniky.
Po operaci rovnou do salonu
Monika se chybně domnívala, že minimální výše pojistného stačí. Její živnost jí umožňuje uplatnit v daňovém přiznání 80% výdajový paušál, takže její oficiální příjmy „na papíře“ jsou skutečně nízké. Když jí lékaři vzhledem k přetrvávajícím gynekologickým problémům doporučili hysterektomii, myslela si, že to nebude finanční problém. Nemocenské pojištění si přeci platí…
„Uděláme laparoskopii a dáme vám neschopenku na čtyři týdny,“ říkal Monice ošetřující lékař. „To je tak akorát, abyste se pořádně zotavila.“
Nemocenská pro OSVČ platící pojistné v minimální výši 243 korun za měsíc však činí za 28 dní pracovní neschopnosti pouhých 2 254 Kč. Monika byla v šoku. Jako rozvedená matka dvou dětí, na které otec platí alimenty, jak se mu zrovna hodí, si takový finanční propad nemohla dovolit.
„V nemocnici jsem byla pět dní, doma čtyři dny. Pak rovnou do salonu,“ přiznala Monika. „Jinak se to nedalo, finančně bych to nezvládla. Od státu jsem nic nežádala, neschopenka skončila v koši.“
Soukromé pojištění jako alternativa
Protože státní systém není nemocným OSVČ zrovna nakloněn, mnoho podnikatelů se poohlíží po alternativě v podobě pojištění soukromého. Může to být opravdu rozumná volba. Komerční společnosti mohou nabídnout rychlejší a vyšší plnění než stát, nehledě na to, že nemocenské pojištění bývá často zarhnuto do jednoho balíčku společně s pojištěním životním a úrazovým. Výpadek příjmů z důvodu nemoci bývá nečekaný a může mít vážné následky. A na pomoc státu se, jak vidno, spoléhat nemůžete.






















































