Mladí požadují finanční svobodu a život bez hypotéky. Náraz s realitou však bývá krutý
Stále více mladých Čechů odmítá řešit hypotéku a raději zůstává v nájmu. Vlastní bydlení je pro ně finančně hůř dostupné. Tohle rozhodnutí má ale svou cenu, která se projeví až za 30 nebo 40 let. A důsledky tohoto rozhodnutí pocítí až jejich budoucí já. Chybí jim přitom jakýkoli finanční plán na stáří a spoléhají na to, že se o ně nějak postará stát.
Mladí odmítají hypotéky
Osmimilionový dům, 41 000 Kč měsíčně na 30 let bez pojištění. Přesně takto vypadal rozpočet pro jednu mladou dvojici z Benešovska, který pár odradil od možnosti vlastního bydlení. Aby na hypotéku dosáhli, potřebovali mít 800 000 Kč ve vlastních zdrojích, a to bez ohledu na to, jak se výše splátek mění.
Nejsou sami. Podle průzkumu finanční skupiny Partners více než 75 % lidí ve věku 43 let a více vnímá dostupnost bydlení jako mnohem horší než v 90. letech. Až 56 % čeká, že do pěti let bude situace ještě horší. Ve zlepšení ekonomické situace v oblasti bydlení věří pouhých 7 % dotázaných. Mladí místo toho, aby šetřili na vlastní bydlení, mnohem raději utrácejí za cestování nebo zážitky.
Spoléhat jen na stát se nemusí vyplatit
Podle měření finanční gramotnosti Ministerstva financí ČR z roku 2026 až 96 % Čechů počítá s tím, že jim důchod jednou bude hradit stát stejně jako je tomu dnes. Na vlastní úspory spoléhá jen 69 % z nich a 40 % doufá v pomoc od svých dětí. Překvapivé je, že skoro polovina už teď počítá s tím, že bude v důchodu i nadále pracovat, aby finančně vyšla.
Jenže právě spoléhat na stát je nejrizikovější ze všeho. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je budoucí výše důchodů vůči předchozím příjmům velmi nejistá. Rozdíl mezi tím, co si dnes vyděláte a co v důchodu dostanete, se bude prohlubovat. K tomu si ještě některé ročníky podle nových pravidel na důchod počkají i déle, než se čekalo.
Nájem může být ve stáří problém
Přes půl milionu domácností už dnes za bydlení včetně energií platí více než 40 % svého čistého příjmu. A nejčastěji jde právě o osamělé seniory v nájmu. Každý pátý z nich je starší 65 let. U jednočlenných domácností seniorů představují náklady na bydlení podle čísel z Českého statistického úřadu (ČSÚ) v průměru 28,9 % čistých příjmů.
Kombinace nižšího důchodu a stejně vysokého, ne-li vyššího nájmu v budoucnosti znamená, že podíl příjmu, který připadne na bydlení, může být u budoucích seniorů ještě horší než u těch současných. Jak velký ten rozdíl bude, záleží na tom, kolik si dnešní mladí na důchod našetří.
Kolik mají Češi naspořeno na stáří
47 % Čechů má podle dat platformy Portu naspořeno na důchod maximálně 100 000 Kč (nemovitosti nebyly do průzkumu zahrnuty). Čtvrtina má stranou 100 000 až 500 000 Kč. Jen 7 % má více než milion korun. Jako určitá záložní rezerva může sloužit právě vlastní nemovitost, která by šla v případě potřeby prodat nebo využít jako zástava. Bez ní zbývá člověku to, co si sám naspořil nebo investoval.
Z mladých lidí podle českého průzkumu jen 4 % vidí přípravu na důchod prioritně. Jejich úspory tvoří průměrně 14 % jejich měsíčního rozpočtu, ale leží na běžných nebo spořicích účtech, kde jejich hodnota spíš klesá, než roste.
Podle Moniky Hrubé, manažerky zákaznické zkušenosti České spořitelny, by přitom lidé měli mít při dnešních cenách naspořeno nebo nainvestováno kolem 2 milionů korun. Tak se v důchodu vyhnou výraznému propadu životní úrovně.
Nemusí to být nemovitost
Klíčové je mít vůbec nějaké aktivum, které v čase samo roste. Podle sociologa Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR může splacená nemovitost v důchodu posloužit jako doplňkový zdroj příjmu. Jednou z cest je tzv. reverzní hypotéka, kdy senior postupně zpeněžuje hodnotu bytu nebo domu, aniž by se musel vystěhovat. Lux ale poukazuje na to, že vlastní bydlení není jediná cesta k zajištění se na stáří.
Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT) a garantka Indexu investiční gramotnosti, zase zdůrazňuje sílu složeného úročení. To znamená, že se úrok postupně připisuje i k dřívějším výnosům. Majetek tak roste rychleji.
Čím dřív začne člověk pravidelně investovat, tím větší má v budoucnosti náskok. Taková investice vytváří aktivum bez ohledu na to, jestli člověk zrovna pracuje. Přitom stačí začít s částkou, která by jinak zmizela při impulzivním nákupu věcí, které stejně nepotřebujete.





Sledovat v Google Zprávách
















































