Volá vám šéf během dovolené kvůli práci? Ze zákona vám může vzniknout nárok na finanční kompenzaci

Moderní technologie nám pomáhají. Třeba i v tom, odkud můžeme vykonávat práci. Mnozí lidé to mohou dělat prakticky ze všech oblastí, kde je signál. Během dovolené se však obvykle chceme od práce zcela odstřihnout. To by ovšem aktuálně znamenalo odstřižení od telefonu, e-mailu či sociálních sítí, což většina z nás neudělá. Co ale dělat, když vám na dovolenou volá zaměstnavatel?

Může vám šéf volat na dovolenou?

„Dovolená není zákoníkem práce zvlášť definována. Dovolenou se rozumí zvláštní druh doby odpočinku, kdy zaměstnanec v zaměstnavatelem určeném nebo dohodnutém čase nevykonává práci, nedostavuje se na pracoviště a má tedy pracovní volno určené především ke zotavení, k odpočinutí si od práce a k osobním zájmům,“ vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Ačkoli zákon č. 262/2006 Sb., tedy zákoník práce, dovolenou specificky nedefinuje, výklad MPSV ji jednoznačně odděluje od jakéhokoli pracovního výkonu. Pokud by po vás zaměstnavatel během tohoto času požadoval výkon práce, dostává se tím do rozporu se smyslem čerpání dovolené a může tím porušit pracovněprávní předpisy. Otázkou ovšem zůstává, jak je to v případě, že vám během doby odpočinku „jen“ zavolá.

Zaměstnanec zpravidla není povinen být během dovolené na telefonu ani kontrolovat e-maily. Výjimkou může být situace, kdy má takzvanou pracovní pohotovost. Ani tu vám však zaměstnavatel nesmí během dovolené jednostranně nařídit. „Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne,“ uvádí zákoník práce.

Šéf vás může na dovolené telefonicky kontaktovat , ...

Kdy může šéf zavolat a kdy už jde o práci?

Zákoník práce skutečně nestanovuje povinnost zaměstnance odpovídat na telefonáty, zároveň ale nezakazuje zaměstnavateli ho mimo jeho pracovní dobu kontaktovat. Pokud se ovšem nedohodnete jinak, nemusíte si na dovolenou brát pracovní telefon. Bude-li vás šéf kontaktovat na soukromém čísle, podle Úřadu na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je možné privátní kontakty zaměstnance využít jen v případě, je-li to nezbytně nutné.

Povaha některých zaměstnání sice umožňuje výkon práce na dálku, neznamená to ale, že zaměstnavatel může po zaměstnancích vyžadovat nepřetržitou dostupnost. Jednorázový krátký telefonát není automaticky porušením zákona. Pokud však po vás šéf chce, abyste vypracovali dokument, připojili se na poradu, vyřizovali pracovní e-maily či byli několik hodin na telefonu, fakticky jde o práci. Pokud ji vykonáte, měli byste za ni dostat zaplaceno.

Připojíte-li se během dovolené na poradu, můžete požadovat odměnu , ...

Kdy může vzniknout nárok na kompenzaci?

Pokud by po vás zaměstnavatel požadoval, abyste ve svém volnu soustavně vyřizovali pracovní telefonáty nebo plnili pracovní úkoly, mohlo by již jít o výkon práce. Za to by vám dle odborníků náležela odměna, zároveň by tím ale zřejmě porušoval pracovněprávní předpisy o pracovní době a nepřetržitém odpočinku. Pokud jde jen o rychlé upřesnění nebo dotaz, obvykle nevzniká nárok na nic, jinak ovšem peníze můžete požadovat.

Po konci pracovní doby, a tedy i na dovolené, máte plné právo vypnout služební telefon a užívat si odpočinek. Své právo na relax tedy můžete bránit. Realita však někdy bývá odlišná. Existují případy, kdy šéf sebral zaměstnanci pracovní bonusy za to, že na dovolené ignoroval pracovní e-mail. Pokud se však společně nedohodli na pracovní pohotovosti, zaměstnavatel na to nemá právo.

Zaměstnavatel vám ale může zrušit zaplacenou dovolenou, případně má dokonce právo vás z dovolené odvolat. Ovšem jen ve výjimečných případech a ne bez kompenzace. „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené,“ uvádí § 217 zákoníku prá­ce.