Evropa mění pravidla pro rychlost na dálnicích. Před cestou na dovolenou si ověřte rychlostní limity
Dlouhé roky platilo, že při překročení hranic většiny evropských států mohl řidič na dálnici automaticky nastavit tempomat na 130 km/h, protože pravidla pro maximální rychlost byla takřka všude jednotná. Tento celoevropský standard již neplatí a rychlosti se zásadně liší.
Mnoho států v Evropě se vydalo cestou redukce rychlosti na dálnicích a silnicích. Rychlost se výrazně snižuje ve městech – například v Paříži na 30 km/h. Německé úřady zase diskutují o snížení rychlosti na okresních silnicích ze 100 km/h na 80 km/h a Rakousko snížilo rychlost na mnoha úsecích dálnic na 100 km/h kvůli ekologii. Naopak Česko jde cestou navýšení rychlosti, i když jen na testovacím úseku.
Česko jde proti proudu
Zvýšení povolené maximální rychlosti na 150 km/h přestalo být jen teoretickým politickým slibem a na jihočeské dálnici D3 se již auta touto rychlostí prohánějí. Jde o relativně nový a rovinatý úsek dálnice D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Zatím jde o testovací provoz, kdy proměnné dopravní značení za nevhodných podmínek tuto rychlost neumožňuje. Diskutabilní je samozřejmě celkový přínos, protože s rostoucí rychlostí roste i spotřeba vozidel, ale na uvedeném úseku je časová úspora jen několik minut.
Ministerstvo dopravy ČR zatím nepřistoupilo na zvýšení rychlosti na dalších úsecích a rozhodně se nejedná o plošné opatření. Zatím se shromažďují informace o nehodovosti, a pokud by se systém ukázal jako bezpečný, mohly by se na české dálniční síti objevit i další úseky s touto maximální povolenou rychlostí. Jde o opačný trend než ve zbytku Evropy, protože mnoho států jde naopak cestou zpomalení a maximální povolené rychlosti se snižují.
Nizozemsko jako jeden velký test
Zajímavý a poučný přístup si vyzkoušelo Nizozemsko, které snížilo maximální povolenou rychlost na dálnicích v rozmezí od 6:00 do 19:00 na 100 km/h. Důvodem byla snaha o snížení emisí dusíku. Jenže v praxi se ukázalo, že vliv na kvalitu ovzduší byl minimální a že největším zdrojem dusíku je v zemi zemědělství. V roce 2025 se tak na některé úseky vrátila maximální povolená rychlost 130 km/h a snaha o zvýšení rychlosti pokračuje i na dalších úsecích. Ukazuje se však, že to není tak snadné, protože zavedení vyšší rychlosti komplikuje posouzení hlukových limitů.
V Rakousku je sice standardní limit 130 km/h, ale v praxi je na mnoha úsecích rychlost snížena na 100 km/h. Klíčovým prvkem je pak označení IG-L. Tento mechanismus automaticky monitoruje kvalitu ovzduší, a jakmile zjistí překročení stanovených limitů, sníží maximální povolenou rychlost na dálnici. Při překročení rychlosti pak řidiči riskují vysoké pokuty, protože jde v podstatě o provinění proti životnímu prostředí. V praxi je na tento systém různý pohled a nově se diskutuje naopak o zavedení rychlosti 150 km/h na některé úseky, a to z důvodu inspirace v Česku nebo Itálii.
Německo jako ostrov svobody
Naprosto svébytnou a unikátní kapitolou v tomto tématu je Německo. Pověstný systém dálnic je posledním v celé Evropě, kde na mnoha místech neplatí plošný rychlostní limit, ale pouze doporučená rychlost. Řidiči mají doporučenou rychlost 130 km/h a její překročení není přestupkem, ale v případě dopravní nehody představuje výrazné znevýhodnění.
Jenže ani v Německu není jisté, jak dlouho tento systém vydrží. Dlouhodobě zde panuje tlak na omezení rychlosti na 130 km/h nebo dokonce na pouhých 120 km/h a snahy o změnu jsou čím dál silnější. Velice horkým tématem je pak snížení rychlosti na okresních silnicích ze 100 km/h na 80 km/h. Zatímco u dálnic je argumentem především klimatická ochrana a závazky uhlíkové neutrality, u okresních silnic jde především o rostoucí počet nehod.
Mít se neustále na pozoru
Univerzální a plošná omezení maximální povolené rychlosti v rámci celé Evropy prostě mizí. Trend směřuje k flexibilnímu řízení dopravy, kdy o legálním tempu nerozhodují zastaralé univerzální dopravní značky, ale lokální úroveň emisí, hluková zátěž nebo propustnost infrastruktury. To vše je řízeno pokročilou telematikou s proměnným dopravním značením. Pro běžného řidiče tak mohou být skvělým pomocníkem kvalitní systémy rozpoznávání dopravních značek, aby se rutinní cesta Evropou zbytečně neprodražila.





Sledovat v Google Zprávách


















































