Češi mohou letos na dovolené nepříjemně narazit. Některé pláže už vybírají poplatek i za samotný vstup
Dříve stačilo vzít ručník s opalovacím krémem a najít si vhodný flíček ve vyhřátém písku. Místa bylo všude dost. Dnes už ale volně přístupné pláže v jižní Evropě ubývají. Jejich správci nezpoplatňují jen lehátka a sprchy, ale i samotný přístup k moři.
Rozmáhající se fenomén soukromých pláží bije do očí nejvíce v Itálii, kam v létě s oblibou míří celé houfy Čechů. Našinec na italských plážích oceňuje snadnou dostupnost autem, relativně stabilní počasí i kvalitu místních služeb a kuchyně. Obvykle stačí zabalit letní oblečení s plážovou výbavou, zabukovat apartmán – a pak se už jen můžete týden povalovat v písku na slunci. V posledních letech je ale čím dál těžší na italském pobřeží najít volně přístupnou pláž, která by nebyla poseta placenými slunečníky s lehátky.
Když je zákon krátký
Itálie si tradičně na svých plážích velmi zakládá a zároveň jí záleží na turistickém ruchu, který výrazně podporuje její ekonomiku. Ze zákona jsou místní pláže veřejně přístupné a každý by měl mít právo roztáhnout zde své prostěradlo a vyčvachtat se v mořských vlnách podle libosti. Zároveň ale někdo musí pláže udržovat v čistotě a dobrém stavu, aby se tu lidé cítili příjemně a bezpečně. Mračna turistů po sobě bohužel nezanechávají jen písečné hrady, ale také hromady odpadků. Normou by měl být rovněž plavčík, který je vždy připraven pohotově skočit do moře pro tonoucího člověka.
Protože náklady na údržbu a bezpečnost pláží nejsou zrovna zanedbatelné, italské úřady svěřují správu frekventovaných plážových úseků do rukou soukromníků. Myšlenka je to na první pohled skvělá: Malá rodinná firma si za menší poplatek pronajme pláž, může na ní otevřít restauraci a půjčovnu slunečníků a na oplátku se úřadům zaváže, že pronajatý pozemek udrží v čistotě a poskytne turistům základní příslušenství, jako jsou toalety, převlékárny a sprchy.
V praxi ale dochází k paradoxu, kdy se veřejné pláže stávají zónou lukrativního soukromého podnikání. Hlavním cílem soukromníka totiž nebývá veřejné blaho, ale osobní zisk. Ve finále se tedy nájemci snaží na spravovaných úsecích pláží co nejvíce vyrejžovat.
Začalo to lehátky, končí to plotem
Pokud jste loni v létě zavítali do Itálie, možná vás to udeřilo do očí také: Dlouhé řady slunečníků, pod nimiž nikdo neleží, a téměř žádné místo pro vaši deku. Správci mají tendenci zaplnit celou pláž lehátky se slunečníky, které nabízejí k pronájmu. Při průměrné denní sazbě 212 eur (více než 5000 Kč) za dvě lehátka a slunečník však o takový pronájem nemají zájem nejen Češi, ale ani „bohatší“ turisté ze západních zemí. Lehátka proto zejí prázdnotou, zatímco na skromných volných místech písku se tísní davy.
Co ale mezi Italy i turisty vyvolává ještě větší pohoršení, jsou úseky pláží, na které je dokonce zpoplatněn vstup. Soukromí správci obejdou zákon o veřejném přístupu na pláž jednoduše tím, že v místě zřídí „plážový klub“. Abyste mohli do klubu vejít, musíte zaplatit poplatek.
Jeden takový klub v sicilském Palermu své hranice loni v létě dokonce oplotil a ke vstupní bráně postavil turnikety. Po masivním protestu místních obyvatel a zásahu radních je nakonec zase odstranil.
Italské pobřeží tak podle kritiků postupně zabíjí právě zavádění nových poplatků za vstup na pláže a stále větší množství soukromých klubů s lehátky.
Někteří italští politici chtějí prosadit, aby byl poměr soukromých a veřejných pláží rovnoměrný a turisté měli stále dostatek možností strávit dovolenou u moře bez zvláštních poplatků. Pláž bez údržby ale zároveň znamená omezené nebo zcela chybějící příslušenství i absenci plavčíka. Pokud se italské radnice neuvolí tyto náklady hradit ze svého rozpočtu, bude to patová situace.
Problém řeší i Řecko
Zajímavé je, že se stejným problémem se potýká i Řecko. Také zde už došlo kvůli soukromým klubům a nekonečným řadám placených slunečníků k velkým protestům. „Řecké pobřeží je považováno za veřejný majetek a jeho ochrana je naší povinností,“ napsal v agitačním dopise zástupce Nejvyššího soudu Panagiotis Panagiotopoulos.
Oproti tomu v Chorvatsku se pro turisty meziročně nic moc nemění. Ceny za lehátko se tu pohybují v řádech stovek korun a službu stejně nikdo moc nevyužívá. Pořád zde najdete spoustu pláží, kde se můžete jen tak roztáhnout se svou dekou a vlastním slunečníkem. Použití sprch a toalet bývá často zpoplatněno, na rozdíl od mnohých italských klubů zde ale dovolená vyjde stále levněji.


























































