Když po letech ve firmě zjistíte, že nováček bere víc než vy: Nezoufejte, otevírá vám tím dveře k výraznému přidání
Čas od času dojde k situaci, kdy dlouholetý zaměstnanec zjistí, že člověk, který do firmy nastoupil teprve nedávno, pobírá výrazně vyšší mzdu. Ačkoliv může být toto zjištění na první pohled frustrující, ve skutečnosti jej naopak můžete využít k vlastnímu prospěchu.
Sledovat v Google Zprávách
Jestliže dlouholetý zaměstnanec zjistí, že nový pracovník pobírá na stejné pozici stejnou nebo dokonce vyšší mzdu než on, samozřejmě to neznamená, že má automaticky okamžitý nárok na zvýšení příjmu. Zákoník práce totiž umožňuje, aby se mzdy na stejné pozici lišily, pokud je rozdíl odůvodněn objektivními kritérii. Může se ovšem jednat o velice silný podklad pro vyjednání. V oblasti personalistiky se o tomto jevu hovoří jako o takzvané mzdové či platové kompresi nebo inverzi. Pokud víte, jak ke vzniklé situaci přistoupit, můžete si tím zajistit mimo jiné vyšší mzdu nebo lepší pracovní podmínky.
Mzdová komprese: Co to je a proč k ní dochází?
Mzdová (respektive platová, pokud se týká pracovníků ve státní sféře) komprese představuje obvykle fenomén, kdy dochází k výraznému zmenšení rozdílu mezi mzdami (případně platy) nově nastupujících zaměstnanců a zkušených pracovníků, kteří ve firmě působí již mnoho let. V krajních případech se může stát, že nový zaměstnanec dokonce pobírá vyšší mzdu než dlouholetý pracovník, přičemž v takové situaci se používá i pojem mzdová inverze.
V praxi se můžete se mzdovou kompresí či inverzí setkat i v jiných případech (například mezi podřízenými a vedoucími nebo různými profesními rolemi ve stejné platové třídě), avšak právě mezi novým a dlouholetým zaměstnancem se projevuje nejčastěji. Existuje několik důvodů, proč tomu tak je.
V první řadě může být na vině tlak trhu nebo rychlé tempo růstu nástupních mezd. S tímto problémem se firmy mohou setkat především v obdobích, kdy je na trhu nedostatek pracovníků. Zaměstnavatelé totiž mnohdy musejí nové zaměstnance lákat právě tím, že zvyšují nástupní mzdu.
Ve druhé řadě může za mzdovou kompresí stát pasivita dlouholetých zaměstnanců. Pracovníci, kteří jsou v určité společnosti dlouho a nechtějí přecházet, protože mají rádi svou jistotu, kolektiv nebo prostředí, si v mnohých případech neříkají o navýšení mzdy. Pokud tedy nezakročí samotný zaměstnavatel, reálná hodnota jejich výdělku postupně klesá.
Nakonec mohou být na vině ještě rozpočtové stropy.
Firmy někdy musejí nabídnout vyšší nástupní mzdu, aby nováčky nalákaly.
, ...
Proč může mít zaměstnanec při zjištění platu nováčka dobrou vyjednávací pozici?
Zjištění, že nový pracovník pobírá na stejné pozici stejně vysokou nebo dokonce vyšší mzdu, dává dlouholetému zaměstnanci do rukou hned několik přesvědčivých argumentů.
Zaměstnavatel náborovou mzdou nechtěně odkryl karty, a tak dlouholetý pracovník nemusí při případné žádosti o navýšení mzdy vycházet pouze z odhadů či z výsledků internetových kalkulaček. Získává jasný argument o tom, jaká je skutečná tržní hodnota jeho práce.
Ve srovnání s nováčkem pak zkušený pracovník může svému zaměstnavateli nabídnout mnoho výhod. Jedná se například o nulovou křivku učení, znalost společnosti a konkrétních firemních postupů nebo schopnost zaučovat nové zaměstnance.
Jak si zajistit přidání?
Naprosto klíčová je v tomto směru příprava: Zaměstnanec, který má v plánu požádat o navýšení své mzdy, by měl shromáždit co největší množství argumentů, které jsou podložené fakty.
Následně je vhodné si domluvit schůzku s manažerem či jiným odpovědným pracovníkem a všechny argumenty mu předložit. V každém případě je žádoucí prezentovat informace o mzdách nováčků nikoli jako emotivní výčitku, ale jako věcný důkaz o aktuální tržní hodnotě.
Při vyjednávání může pomoci znalost zákoníku práce
V některých případech může mít žádost o navýšení mzdy oporu i v samotné legislativě České republiky. Zákoník práce totiž uplatňuje zásadu rovného odměňování za práci stejné hodnoty.
Podle něj musí být jakýkoliv mzdový rozdíl obhajitelný objektivními kritérii, mezi které patří například výkon nebo míra odpovědnosti.
Jestliže dlouholetý pracovník odvede ve srovnání s nováčkem stejný nebo vyšší objem práce, zaměstnavateli nezbývá žádný právně obhajitelný důvod platit mu méně.
Pokud dlouholetý pracovník není ve firmě spokojený, v krajních případech může být řešením změna zaměstnavatele či oboru. Úřad práce vám může poskytnout příspěvek na rekvalifikaci. Odchod z práce již navíc v dnešní době není tak riskantní, jako tomu bylo dříve.
