Stačí pár neobvyklých transakcí, aby banka dala ultimátum a následně zablokovala celý účet
Mít peníze v bance je pro většinu Čechů stále samozřejmostí. Klienti bankovních institucí se ovšem mohou dostat do problémů. Mnohé z nich to přitom pořádně překvapí. Ve skutečnosti ale stačí pár nečekaných transakcí a banka vám dá ultimátum. Pak vám může zablokovat účet a rozjede se i nepříjemné šetření.
„Český finanční trh pokračoval i v roce 2025 ve svém dlouhodobém růstu, když celkový objem prostředků alokovaný v produktech finančních institucí nebo držený v hotovosti vzrostl o 10,4 % na 12,2 bil. Kč, z čehož přibližně 63 % tvořily vklady klientů u bank,“ uvádí ministerstvo financí (MF) v aktuální Zprávě o vývoji finančního trhu. Češi se tedy svých bankovních účtů nevzdávají. Jenže někdy může dojít k situacím, které jako klient zažít nechcete, ale i banky mají své povinnosti.
Banka může dostat až devítimístnou pokutu
Banky mají podle zákona č. 253/2008 Sb. povinnost zavést opatření vůči svým klientům, aby eliminovaly rizika legalizace výnosů z trestné činnosti. Říká se tomu AML, tedy Anti-Money Laundering neboli Boj proti praní špinavých peněz, byť v praxi tento postup zahrnuje i boj proti financování terorismu. Proto si banky dávají dobrý pozor na podezřelé transakce.
„Česká národní banka zahájí správní řízení o přestupku, v případě nesplnění povinností při kontrole a identifikaci klienta dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon),“ uvádí Portál veřejné správy. Pokud banky či další finanční instituce určené zákonem tyto povinnosti nesplní, hrozí jim pokuta až 130 milionů korun! Není tedy divu, že je berou opravdu vážně.
Jak to celé může fungovat v praxi?
Ve hře je ještě jedna zkratka, a to KYC, tedy Know Your Customer neboli Poznej svého klienta. Finanční instituce totiž musí ověřovat totožnost svých zákazníků. Tato povinnost neplatí jen na začátku smluvního vztahu, banky kontrolu provádějí i průběžně, což se ovšem některým klientům nezamlouvá. Zvlášť překvapivé to může být pro klienty, kterým na účet běžně chodí například jen výplata. Odborníci přesto radí součinnost, protože opak je důvodem pro ukončení poskytování bankovních služeb.
Součinnost byste každopádně měli poskytovat i při kontrole podezřelých hotovostních či bezhotovostních transakcí, které je banka povinna prověřit. Pokud neposkytnete požadovanou součinnost, může dojít k zablokování účtu. Navíc byste měli uvádět pravdivé údaje či dokumenty, neboť v opačném případě to bude zařazeno mezi znaky podezřelého chování. Jak to tedy celé funguje v praxi?
„Jestliže se kontrola klienta týká konkrétních transakcí, může Vás osobní bankéř či jiný odpovědný pracovník Banky požádat o sdělení bližších informací (např. ekonomický důvod transakce, identifikace protistrany, zdroj prostředků užitých v transakci apod.) a doložení specifické dokumentace (faktura, kupní smlouva, daňové přiznání, potvrzení příjmů od zaměstnavatele apod.) relevantní pro tuto transakci,“ uvádí Banka Creditas.
Jaké obchody jsou považovány za podezřelé?
Obecně vyvolává podezření chování klienta, které určitým způsobem vybočuje. V takovém případě můžete být požádáni o poskytnutí dodatečných informací nebo dokumentace. Pokud bude transakce vyhodnocena jako pochybná, banka je ze zákona povinna podat oznámení o podezřelém obchodu, a to Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Učinit to přitom musí nejpozději do 5 dnů od zjištění podezření.
Co z toho může plynout pro klienta? Zmrazení peněz, šetření FAÚ a případně i policejní vyšetřování. Své transakce proto raději vždy pravdivě osvětlete. Klienty bank mohou dokonce dostat do problémů poznámky k transakci, jež se zadávají v internetovém bankovnictví. Od 10. července 2027 každopádně začne platit nové evropské nařízení AMLR , jež má sjednotit pravidla v celé EU. Platí to i pro finanční limity, což může mít vliv na výběry z bankomatu a posílání peněz na vlastní účet.





Sledovat v Google Zprávách















































