EU plánuje dětem zakázat sociální sítě. Kvůli kontrole věku se budou muset už brzy prokazovat i dospělí
Evropská komise (EK) představila návrh, podle kterého by dětem měla být zakázána sociální média. Některým úplně a jiné by je mohly využívat jen pod rodičovskou kontrolou. Změna ovšem může zasáhnout i dospělé uživatele, kteří by se měli kvůli kontrole věku také prokazovat.
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) většina dětí tráví v online prostředí minimálně dvě hodiny denně. Pětina dětí v něm dokonce tráví více než pět hodin denně, což už je skutečně přespříliš a může to mít různé negativní dopady. Evropská unie (EU) už také tomuto trendu nechce jen nečinně přihlížet. Aktuálně proto oznámila, že by chtěla prosadit unijní nařízení, kterým by dětem sociální média zakázala. Tento krok však může mít dopad i na dospělé uživatele internetu.
Tohle Evropská unie aktuálně navrhuje
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila rozsáhlý plán, jak ochránit děti před dopadem sociálních médií. Ve hře je zákaz jejich používání osobám mladším 13 let a účty osob mezi 13 a 15 lety by měly být pod rodičovskou kontrolou. „Naše děti dnes přicházejí do styku s nejsofistikovanějšími technologiemi, jaké byly vytvořeny. Technologiemi, které nikdy nebyly vyvinuty s ohledem na jejich blaho," vysvětlila von der Leyenová na tiskové konferenci ve Štrasburku.
Navíc uvedla, že navrhovaný zákon EU Kids Act stanoví jasné hranice v digitálním světě, stejně jako to děláme denně ve světě reálném. Odborníci ostatně před dopadem sociálních médií na děti varují dlouhodobě. „Více než tři hodiny na sítích zvyšují u dětí více než dvojnásobně riziko depresí a úzkostí,“ citoval už v březnu Český rozhlas Michaelu Slussareffovou. Úplný zákaz však nemusí být řešení. „Do 30 minut denně na ně ale má pozitivní vliv a není to toxické,“ doplnila odbornice na nová média.
Today we proposed the EU KIDS Act.
— European Commission (@EU_Commission) September 17, 2026
No social media under the age of 13. No personal accounts under the age of 15. That’s our recommendation.
As European Commission President, @vonderleyen said: “The question is not whether kids should have access to social media. The question… pic.twitter.com/ZNPbSSXl0c
Proč se o EU Kids Act vůbec uvažuje?
Evropská unie uvažuje o aplikaci k online ověřování věku už nějaký čas. Některé země ji již nyní testují. Svou současnou iniciativou chce EU navázat na podobná řešení, která už existují jinde. Sama Ursula von der Leyenová uvedla, že Brusel se při vypracovávání návrhu „díval“ do Austrálie, která vloni zakázala sociální média pro osoby mladší 16 let. Podobné iniciativy koneckonců existují rovněž ve Velké Británii, Číně, Indii, Turecku i v několika zemích EU jako například v Řecku.
Důvodem těchto kroků jsou podle Reuters zejména rostoucí obavy z dopadů, které mají sociální sítě či nástroje typu ChatGPT, pro který EU chystá vlastní opatření, na duševní zdraví a bezpečnost dětí. Například ve Francii ovšem v polovině srpna Ústavní rada zablokovala klíčovou část zákona, který měl od září zakázat všem dětem mladším 15 let přístup na sociální sítě. Důvod? Nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace. Z toho vyplývá, že právní rámec zůstává sporný.
Co zákaz „přinese“ běžným uživatelům?
„Podle EU KIDS Act musí online služby a obchody s aplikacemi používat nástroje pro ověření věku. Mohou například využít aplikaci EU pro ověřování věku, která neuchovává doklady totožnosti nebo biometrické údaje, čímž splňuje nejvyšší záruky ochrany soukromí,“ uvádí EK ve své tiskové zprávě.
„Poskytovatelé služeb sociálních médií a platforem pro sdílení videonahrávek budou povinni ověřit věk při vytváření nového účtu uživatelem. V případě již existujících účtů musí poskytovatelé věk uživatele odhadnout na základě přiměřených zástupných údajů (např. data vytvoření účtu či údajů o kreditní kartě),“ zní doplňující vysvětlení.
Běžní uživatelé včetně dospělých tak v případě schválení návrhu musí počítat s jistými změnami. Tento plán ovšem teprve čeká na projednání, úpravy a schválení dvěma klíčovými unijními institucemi, tedy Evropským parlamentem a Radou Evropské unie (členskými státy). Pokud se ale v rámci legislativního procesu shodnou na finálním znění textu, stane se z návrhu platné unijní nařízení.





Sledovat v Google Zprávách














































