EU hází klacky pod nohy uživatelům internetu. Kdo si neověří věk v aplikaci, prohlížeč ho zablokuje

Už na podzim loňského roku Evropský parlament (EP) schválil nezávazné doporučení, aby členské státy EU zavedly minimální věkovou hranici 16 let pro vstup na sociální sítě. Děti od 13 do 16 let by přitom mohly tyto služby používat jen se souhlasem rodičů. Mladí lidé se totiž mohou dostat k nevhodnému obsahu a navíc na ně číhají i různá nebezpečí. To ostatně už v roce 2020 ukázal český dokumentární film V síti. Nyní už je k dispozici aplikace, díky které lze doporučení EP uvést do praxe.

Tohle aktuálně chystá Evropská unie

EU vyzývá všechny členské země, aby začaly uvažovat o aplikaci, která by sloužila k online ověřování věku, čímž by chránila děti. Pokud by tedy byli uživatelé vyzváni, museli by prokázat, kolik jim je. Podle EU je přitom aplikace technicky připravena a fungovala by bez sdílení osobních údajů, tedy anonymně. „Pokud je o bezpečnost dětí v online světě, situace je mimořádně znepokojivá,“ uvedla ve středu 15. dubna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Na internetu je spousta obsahu, který je škodlivý či návykový pro mladé uživatele. EU přitom chce učinit prioritou bezpečnost dětí před komerčními zájmy. Vzhledem k tomu, že mladí lidé tráví více času v online světě než kdykoli předtím, jejich bezpečnost se stala hlavním problémem. Mnozí mladiství se ve virtuálním prostoru potýkají se šikanou a stávají se cílem sexuálních predátorů. Navíc se mohou setkávat i s pornografií, hazardními hrami či obsahem souvisejícím s alkoholem.

Podle Ursuly von der Leyenové je situace ohledně bezpečnost dětí v online světě mimořádně znepokojivá , photoibo /...

Jak by to celé mělo fungovat?

Uživatelé by měli mít možnost stáhnout aplikaci z online obchodu a nastavit ji za pomoci dokladu totožnosti, kterým může být cestovní pas nebo občanský průkaz. Následně bude možné aplikaci použít k přístupu k omezenému obsahu, aniž by tím uživatel odhalil svou identitu. Podle Evropské komise (EK) jde o systém podobný digitálním certifikátům používaným během pandemie COVID-19, které lidem umožňovaly prokázat, jestli byli očkovaní. Aplikace funguje na jakémkoli zařízení.

Vzhledem k tomu, že jde o open source řešení, mohlo by fungovat i mimo EU. Ačkoli zatím neexistuje žádný závazný celoevropský zákon, brzy by se ověřování věku mohlo stát běžnou praxí hned v několika zemích. V rámci Evropy ostatně podobná opatření už nějaký čas zvažuje třeba Španělsko nebo Francie. Doposud však neexistoval žádný spolehlivý ověřovací nástroj, který by splňoval přísné standardy ochrany osobních údajů v rámci Evropské unie. Ten už je ovšem nyní k dispozici.

Děti tráví na sociálních sítích spoustu času , ...

Podobné omezení už v praxi existuje

Jako první omezila vloni v prosinci přístup k sociálním sítím u osob mladších 16 let Austrálie. V této zemi mají lidé pod touto věkovou hranicí zakázáno používat služby sociálních médií včetně Tiktoku, platformy X, Facebooku, Instagramu, YouTube, Snapchatu nebo Threads. Nemohou si zde tedy založit nové účty a jejich stávající profily byly deaktivovány. K tomuto kroku se Austrálie rozhodla na základě studie z loňského roku, podle níž 96 % dětí ve věku 10 až 15 let používá sociální média a 7 z 10 bylo vystaveno škodlivému obsahu.

Co na to Češi? Věkové omezení při přístupu na sociální sítě by přivítala naprostá většina našinců. Minimálně to vyplývá z únorového výzkumu agentury NMS, který byl uskutečněn právě v reakci na doporučení Evropské unie. Podle výsledků by 9 z 10 Čechů souhlasilo s tím, že by věková hranice existovat měla. Nejčastěji se přitom v odpovědích objevoval věk 15 let. Každopádně se nabízí i otázka, kolik času by měly děti nejdéle trávit na mobilu.