Největší kýče českých zahrad jsou letos opět všude. Lidé je milují, designéři je už 20 let označují za největší hrůzu
Zahrada bývá pro každého z nás oázou klidu a odpočinku. I když na ní pěstujeme kdejaké plodiny a slouží především jako zdroj domácího ovoce a zeleniny, většině z nás záleží také na tom, jak zahrada navenek vypadá.
I v tomto případě můžete, nebo naopak nemusíte následovat aktuální trendy. Řada velmi oblíbených zahradních dekoračních předmětů je už řadu let takzvaně za zenitem. Některé z nich přitom zahradní architekti a designéři kritizují už více než 20 let, přesto se na českých zahradách objevují stále znovu.
Na mysli leckomu určitě vytanou všemi barvami hrající sádroví trpaslíci, (ne)vkusné sochy, umělé rostliny nebo nevhodně zvolená barva sedacího nábytku. Nešvarem při zvelebování zahrady však může být třeba také nepromyšlená kompozice, laciné napodobeniny materiálů, nehodící se výsadba nebo divoké kombinace výrazných barev.
Dejte si pozor na barvy
Barvy sice do zahrady přinášejí tu správnou atmosféru a v určité míře dokáží pozitivně ovlivnit naši náladu, když se to však s nimi přežene, zahrada vypadá až přeplácaně. Špatně zvolená barevnost dokonce může působit rušivě – jedná se zejména o kombinaci kontrastních barev. Základ zahrady by měl tvořit především soulad přírodních odstínů zelené a hnědé.
Při vysazování rostlin si ohlídejte, abyste příliš nepoužívali kultivary s pestře zbarvenými listy. Pár kousků pro oživení samozřejmě není na škodu, ale výsadbu na nich nezakládejte. Výrazné olistění by totiž mohlo působit kýčovitě a mohlo by na sebe strhávat veškerou pozornost. Při zemi co se týče barev zůstaňte také při volbě zahradního posezení. Například pestrobarevné látkové sedací soupravy určené pro venkovní posezení jsou z módy už hezkou řádku let.
Zapomeňte také na barevné mulčovací kůry. Vždy volte tu v přírodní barvě a jemné konzistenci. Navíc ji nepoužívejte k dekorování zahrady, mulčovací kůra slouží především jako prevence proti zarůstání plevelem a ideální je používat ji pouze první dva roky.
Nejednotnost výsadby
Tento nešvar bychom mohli pojmenovat také „každý pes, jiná ves“. Je k vidění na mnoha zahradách, jejichž majitelé snadno podlehnou různým trendům nebo momentálnímu rozpoložení při výběru rostlin. Ty si často koupí pouze po jednom kuse, což má za následek roztříštěnost výsadby. Zahrada vám rázem přestane dávat smysl.
„Rozšířeným fenoménem je snaha vysazovat rostliny, které zaujmou na první pohled. Často se jedná o druhy, které z dané oblasti nepocházejí, a tudíž tam působí cize, ale tím pádem i výrazně okrasně,“ přidává svůj postřeh zahradník Pavel Suk. Dodává také, že touhu po exotických rostlinách sleduje u bohatějších majitelů zahrad, kteří tímto chtějí dát najevo svůj potenciální vyšší status. „Co nejvyšší a co nejvíc exoticky působící strom najdeme v těchto zahradách často. Přitom svým zákazníkům radím naprostý opak. Nevybírejte jen očima, zkuste si třeba také to, jak daná rostlina voní,“ dává tip Pavel Suk. Jeho oblíbenými rostlinami jsou například zimolez nebo tavolník.
Podobně k volbě konkrétních rostlin do české zahrady přistupuje také zahradní a krajinný designér Ferdinand Leffler. Radí rostliny vždy vybírat podle toho, kam je hodláte na své zahradě zasadit. Sázkou na jistotu jsou podle něj lokální druhy. „Rostliny, které v blízkosti vaší zahrady nerostou, a exotické rostliny působí v českých zahradách až nepatřičně. Co je ale ještě důležitější – zpravidla se jim v našich podmínkách nedaří. Vyžadují speciální péči, více vody nebo ochranu před mrazem,“ dodává designér Leffler.
Žádné napodobeniny
Laciným dojmem působí v zahradách rovněž napodobeniny různých materiálů. Ferdinand Leffler zdůrazňuje, abyste se nenechali nachytat a do zahrad volili ryze přírodní materiály. Žádný obarvený beton, umělý břečťan, plastová prkna vypadající jako dřevo nebo napodobeniny cihel. To už je v dnešní době opravdu závan minulosti. Mimo to se u napodobenin můžete po čase začít potýkat s výrazným úbytkem kvality – typickým příkladem je vyšisovaný plast nebo vybledlý beton.
„Mám pro vás jednoduchou radu. Sáhněte vždy po lokálních materiálech, které se do vašeho prostředí přirozeně hodí. Nemusíte vozit pravý kámen z druhé strany republiky, rozhlédněte se ve svém okolí a třeba narazíte na funkční materiál v lomu pár kilometrů od vaší zahrádky nebo na pile ve vedlejší vesnici,“ radí závěrem Ferdinand Leffler.





Sledovat v Google Zprávách





















































