V Evropě padl první zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let. Další země se brzy přidají

Sociální sítě se staly nepřehledným prostředím, kde se může objevit doslova cokoli. Fake news, šikanující komentáře, manipulativní či násilný obsah. Příjemné to není ani dospělým, natož dětem, jejichž psychika je mnohem zranitelnější. Dopady sociálních sítí na duševní a fyzické zdraví dětí se už zabývala řada studií a loni v listopadu k tématu vydal zprávu také Evropský parlament. Europoslanci navrhují zavést v celé EU minimální věkovou hranici 16 let, pod kterou by děti neměly mít přístup k sociálním platformám ani AI společníkům.

Francie je napřed

Některé evropské země se nicméně rozhodly na rozhodnutí Bruselu nečekat a podobné kroky už projednávají ve svých vlastních parlamentech. Francie se přitom stala prvním státem EU, kde už návrh prošel dolní komorou. Podle zákona, který na konci ledna schválilo Národní shromáždění, budou sociální sítě zakázány dětem mladším 15 let. Pokud novelu podpoří i Senát, zákaz začne ve Francii platit od 1. září. 

„Tímto zákonem nastavujeme jasnou hranici ve společnosti. Vyjadřujeme jednoduchou věc: Sociální sítě nejsou neškodné,“ uvedla zástupkyně strany Obnova Laure Millerová, která návrh předložila na základě zprávy o psychologickém vlivu TikToku na nezletilé. 

Hranice 13 let pro užívání sociálních sítích se zdá být příliš nízká. , ...

Další země se brzy přidají 

Posunutí věkové hranice pro užívání sociálních sítí v současné době zvažuje také Dánsko, Německo, Slovinsko a Španělsko. Z mimoevropských států podmínky výrazně zpřísnila už Austrálie, kde děti mladší 16 let od 10. prosince loňského roku nesmějí používat desítku platforem, včetně Instagramu, Facebooku, TikToku, YouTube a Snapchatu. Společnosti zde pod hrozbou vysokých pokut deaktivovaly miliony dětských účtů a zavedly přísnější kontrolu věku nových uživatelů. 

Jak je to v Česku 

Zajímavé je, že Česká republika legálně omezila dětem přístup k sociálním platformám už v roce 2019. Zákon o zpracování osobních údajů tehdy stanovil, že jsou děti způsobilé používat sociální sítě samostatně od 15 let. Mezi 13. a 15. rokem života k tomu potřebují souhlas rodičů. V praxi to ale nikdo nekontroluje, tudíž málokdo dodržuje. 

Podle organizace Šance dětem české děti běžně začínají s Facebookem již ve věku 10–11 let. Při registraci jednoduše vyplní falešné údaje a rodiče o jejich internetových aktivitách ani netuší. V anketách českých online médií se přitom okolo 90 % lidí vyslovuje pro zákaz sociálních sítí dětem do 16 let, což naznačuje, že společnost si je problému vědoma. Stát ale žádné důrazné kroky v této otázce ještě nepodnikl.  

V Česku se běžně k sociálním sítím připojují i desetileté děti. , ...

Osvěta a krizové linky

Ohroženým dětem a znepokojeným rodičům nicméně v Česku pomáhá hned několik neziskovek. Pro zvýšení bezpečnosti dětí v internetovém prostředí bylo založeno Safer Internet Centrum (SIC), ve kterém se angažují čtyři organizace: Jeden svět na školách, sdružení CZ.NIC, Linka bezpečí a Dětské krizové centrum. 

V rámci SIC se napříč republikou pořádají osvětové semináře a workshopy, díky kterým se děti, rodiče i učitelé seznamují s riziky užívání sociálních platforem i internetu jako takového. V případě jakéhokoli problému či ohrožení mohou děti i rodiče využít Linku bezpečí a Linku důvěry nebo speciální hotlinku STOPonline.cz, kde lze nahlásit nevhodný či ilegální obsah, na který při surfování narazili. 

„V letech 2022 až 2024 vyřídily linky přes 210 000 hovorů, mnoho z nich se týkalo problémů vzniklých v online prostředí – např. kyberšikany, sexuálního obtěžování a dalších útoků v online prostoru,“ uvádí web organizace Člověk v tísni.  

„Vnímáme, že povědomí o rizicích spojených s přítomností dětí a mládeže na internetu v české společnosti roste,“ uvedl Tomáš Fuňka ze sdružení CZ.NIC. Odborníci, pedagogové i rodiče si podle něho stále více uvědomují, že internet je sice skvělým pomocníkem, ale snadno se může stát i nebezpečným prostředím, pokud není správně využíván.