Právník radí: Nenechte se připravit o vánoční bonusy jen proto, že jste ve výpovědi nebo nadřízený má pocit, že jste nepracovali dost dobře
Konec roku často přináší ve firmách třinácté platy, vánoční bonusy nebo roční odměny. S ohledem na to řadu zaměstnanců zajímá, zda na tyto peníze mají automaticky nárok, nebo zda jejich vyplacení záleží čistě na rozhodnutí zaměstnavatele. Specifickým případem pak může být situace, kdy je zaměstnanec již ve výpovědní lhůtě.
Nejrůznější prémie, vánoční bonusy nebo odměny jsou benefitem, který určuje sám zaměstnavatel. Nejčastěji prostřednictvím vnitřních předpisů. Kromě toho je však lze sjednat i přímo v pracovní nebo kolektivní smlouvě či dohodě o bonusu.
Je rozdíl mezi nárokovou a nenárokovou odměnou
V kontextu toho je třeba rozlišovat, zda se jedná o takzvanou nárokovou, nebo nenárokovou odměnu.
U nárokové odměny jsou pravidla nastavena tak, že při jejich splnění zaměstnanec musí dostat slíbený bonus. Příkladem může být situace, kdy při dosažení konkrétně stanoveného obratu zaměstnanci náleží bonus ve výši 20 000 Kč. Zaměstnavatel už se následně nemůže rozhodnout, zda mu jej vyplatí.
Jiná situace ale nastává u nenárokové odměny. V takovém případě je nárok na odměnu závislý na rozhodnutí zaměstnavatele a nejedná se o jeho povinnost. Nárok na tuto část odměny zaměstnanci vznikne až v momentě, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přiznání.
Při rozlišování nárokové a nenárokové složky mzdy není rozhodující, jak přesně danou odměnu zaměstnavatel nazve, ale to, jak je definována. To znamená, jak se počítá nebo přiznává.
Může firma vzít zaměstnanci bonus, pokud je ve výpovědi?
Samotná skutečnost, že zaměstnanec dostal nebo podal výpověď, neznamená automaticky, že může zaměstnavatel odměnu za již odvedenou práci jednoduše škrtnout.
Advokátní kancelář AZlegal se k tomu vyjadřuje následovně: „Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že vám nevyplatí odměnu z důvodu, že v termínu výplaty bonusu jste ve výpovědní době nebo s vámi byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru, jedná se ze strany zaměstnavatele o porušení povinnosti rovného zacházení se zaměstnanci v oblasti odměňování.“
Co když zaměstnavatel tvrdí, že zaměstnanec nepracoval dost dobře
Tady záleží na konkrétní situaci. Pokud se jedná o nárokový bonus, který závisí například na splnění obchodního plánu nebo kvalitě práce a zaměstnanec je nesplní, nižší nebo nulový bonus může být oprávněný.
Podobnou situací se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud. Šlo o případ, kdy jednomu manažerovi nebyl vyplacen roční bonus kvůli nesplnění podmínky. Ostatní srovnatelní manažeři však bonus dostali, přestože stejnou podmínku rovněž nesplnili. Soud tento případ označil za porušení zásady rovného zacházení.
Ačkoliv tedy u nárokového bonusu zaměstnavatel může hodnotit výkonnost konkrétního zaměstnance, neměl by pravidla měnit podle toho, koho právě hodnotí.
Jak je to v případě mateřské či rodičovské dovolené
Veřejný ochránce práv upozorňuje, že pokud zaměstnavatel poskytuje vánoční prémii jako odměnu za práci vykonanou během roku, neměl by z jejího vyplacení automaticky vyloučit zaměstnance, kteří následně nastoupili na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Pokud zaměstnankyně část roku pracovala a běžně by jí odměna náležela, může jí podle okolností náležet odpovídající poměrná část.
Co dělat, když vám odměnu nechtějí vyplatit
Pokud dojdete k závěru, že vám nebyla vyplacena prémie, na kterou však máte na základě pracovní smlouvy nebo vnitřních předpisů nárok, můžete se se svým nárokem obrátit na soud. Stejně tak lze postupovat i v případě, že zaměstnavatel porušil povinnost rovného odměňování zaměstnanců.
TIP: Málokdo ví, že pokud berete méně než kolega za stejnou práci, zaměstnavatel vám musí rozdíl dorovnat. Zjistěte také, co dělat v případě, že vám zaměstnavatel dluží výplatu.





Sledovat v Google Zprávách
















































