„Nevydrží ani první měsíc.“ Mladí jsou po střední škole nepoužitelní a mají přehnané nároky, tvrdí firmy

První příchod čerstvého absolventa do nového zaměstnání může být střetem dvou výrazně odlišných světů. Zatímco škola ověřila jeho schopnost osvojovat si teoretické vědomosti a následovat přímé pokyny učitele, reálná praxe vyžaduje především samostatnost, spolehlivost, přizpůsobivost, schopnost efektivní komunikace, ochotu učit se novým firemním postupům za provozu, ale i řadu jiných dovedností. Tyto praktické dovednosti přitom čerstvým absolventům mnohdy chybí, na což poukazují i statistiky. Z nich navíc vyplývá, že se ani zdaleka nejedná pouze o okrajový problém. 

„Setkáváme se i s případy, kdy mladý člověk nastoupí, ale nevydrží ani první měsíc. Během prvních několika týdnů zjistí, že realita zaměstnání neodpovídá jeho představám. Často navíc přichází ze školy bez praktických zkušeností a zaměstnavatel ho musí teprve naučit fungovat v běžném provozu,“ popisuje zkušenosti s mladými absolventy jeden ze zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelé upozorňují na nedostatečné praktické dovednosti 

Na celou problematiku se velmi podrobně zaměřil například výzkum Národního pedagogického institutu České republiky. Veřejně přístupná analytická zpráva, kterou tento institut vydal, přinesla informace vycházející z realizovaného šetření potřeb a zkušeností zaměstnavatelů v oblasti současných nároků na zaměstnance a připravenosti absolventů škol na vstup na trh práce. Závěry ukazují, že nedostatečné praktické dovednosti jsou reálným problémem, který pravděpodobně bude potřeba systematicky řešit. 

České firmy označují za nejdůležitější kritéria při výběru nového zaměstnance samostatnost, komunikativnost, týmovou spolupráci, flexibilitu a ochotu nést odpovědnost, klíčové jsou podle nich rovněž praktické dovednosti a pracovní zkušenosti. 

A právě zde zaměstnavatelé často narážejí na nepříznivou realitu. Na nedostatek praxe a pracovních zkušeností u čerstvých maturantů si stěžuje až 38 % zaměstnavatelů.

Přibližně u 33 % zaměstnavatelů se navíc objevily výhrady k nízké pracovní morálce, necelých 30 % firem pak poukázalo na nedostatečnou odbornou úroveň absolventů. Zhruba každý čtvrtý zaměstnavatel má pak problém s tím, že absolventi potřebují dlouhou dobu na zapracování. 

Problematické mohou být i přehnané nároky absolventů 

Zaměstnavatelé se u čerstvých absolventů zároveň stále častěji setkávají s nároky, které jsou z jejich úhlu pohledu nesplnitelné. 

Vůbec nejčastěji zaměstnavatelé upozorňují na nereálné představy absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo pracovním zařazení. V rámci výzkumu Národního pedagogického institutu tento problém uvedlo až 51 % dotázaných zaměstnavatelů.

Zástupci generace Z (tzn. ročníky narození 1995 až 2010) pak často požadují vysokou flexibilitu a svobodu, důležitý je pro ně i hlubší význam či možnost osobního rozvoje. 

„Mladí chtějí práci s hlubším významem, která jim umožní růst, nejen rutinu,“ konstatoval Jan Pospíšil, který spolu s Mojmírem Sabolovičem provedl důkladný terénní výzkum. 

Rozdíly mezi jednotlivými obory a školami mohou být velmi výrazné 

Důležité je podotknout, že některých typů škol či oborů se problém s nedostatečnými praktickými dovednostmi týká mnohem častěji než jiných. 

Velmi problematickou skupinu představují v tomto směru absolventi gymnázií, kteří se rozhodli nepokračovat ve studiu na vysoké škole. U nich se podle statistik Úřadu práce České republiky objevuje vyšší míra nezaměstnanosti než například u absolventů středních odborných škol s vyučením. 

Nejžádanější skupinou na trhu práce jsou absolventi méně populárních technických oborů. Naopak nejvyšší riziko nezaměstnanosti se týká absolventů vysoce žádaných oborů, což je samozřejmě dáno zejména vysokou konkurencí. Příkladem může být obor kadeřník, kde míra nezaměstnanosti dosahovala až 15 %. 

Absolventi někdy rovnou míří na rekvalifikaci či zdlouhavé přeškolení 

Nezřídka se tak stává, že noví uchazeči před vstupem do svého prvního zaměstnání musejí nejdříve absolvovat zdlouhavý proces přeškolení. V některých případech pak míří dokonce rovnou na rekvalifikaci. 

S touto problematikou se pojí i snaha některých politických subjektů o změnu stávajícího vzdělávacího systému. Například zástupci ODS hovoří o zavedení dvou­leté povinné docházky na střední školu, nicméně objevuje se i celá řada jiných návrhů. Někteří odborníci pak volají po zavedení nových předmětů.