Meteorologové sledují jev, který se tak brzy neobjevil za posledních 70 let. Listopad může změnit průběh celé zimy

Současná situace překvapuje i zkušené meteorology. Super El Niño v Pacifiku neustále posiluje a jeho dopad je jasně viditelný. Kvůli tomu dochází i k rekordně brzkému hroucení polárního víru. Něco takového tu nebylo 70 let, tedy od začátku rozsáhlejších záznamů o počasí. Co to znamená? V Česku může brzy sněžit i v nižších polohách a zima možná nebude tak mírná, jak se zdálo. I počasí ve střední Evropě totiž může více ovlivňovat arktický vzduch ze severu.

Polární vír se hroutí rekordně brzy

Polární vír se nachází na severní polokouli nad Arktidou. Jde o gigantickou masu studeného vzduchu, která se běžně drží nad severním pólem. Nyní se ovšem děje něco nečekaného. „Vše směřuje k narušení polárního víru, které by bylo rekordně brzké. Nejnovější předpovědi naznačují, že stratosférické větry začátkem listopadu zeslábnou až do úplného obrácení směru proudění, což rozdělí polární vír na dvě samostatná jádra. Pokud k tomuto obratu dojde, půjde o dosud nejdříve zaznamenané náhlé stratosférické oteplení, a to minimálně o tři týdny,“ píše web Severe Weather Europe (SWE).

Co to znamená? Polární vír aktuálně ukazuje nadměrné známky oslabení. Očekává se, že západní větry, které jej napájejí, začátkem listopadu prudce zpomalí. Některé simulace dokonce předpovídají dočasné obrácení směru větru. Kolem 5. a 6. listopadu by se polární vír mohl rozdělit na dvě odlišná centra. Takové brzké oslabení nebylo nikdy pozorováno od začátku záznamů o počasí asi před 70 lety. Modely pak předpovídají tepelný šok kolem 10. listopadu, kdy může dojít k příchodu studeného vzduchu do kontinentální Evropy a navíc je možné, že bude sněžit i v nižších polohách.

Sníh se může také ve střední Evropě objevit i v nižších polohách , ...

Náhlé stratosférické oteplení

Náhlé stratosférické oteplení (SSW) je meteorologický jev, při kterém během několika dní stoupne teplota ve stratosféře nad polárními oblastmi až o 50 stupňů Celsia. Tento dramatický teplotní skok zásadně ovlivňuje proudění vzduchu na celé severní polokouli a často přináší extrémní počasí do Evropy (i Ameriky). Jak je možné, že oteplení způsobí chlad? Pokud se polární vír, který se nachází především ve stratosféře (ve výšce 15 až 50 kilometrů) naruší či zhroutí, studený vzduch se na severní polokouli začne šířit směrem k jihu.

K náhlému oteplení stratosféry nedochází každý rok, a když k němu dojde, ne vždy to ovlivní počasí. V posledních letech byly každopádně některé extrémně chladné události v průběhu zimy spojeny právě s povrchovými účinky SSW, což platí i pro výraznější sněžení. Stalo se to například v letech 2009, 2010, 2013 a 2018. Zvrat se přitom v letošním roce očekává kolem 4. listopadu, což by překonalo rekord pro nejstarší SSW zhruba o tři týdny, neboť aktuální rekord připadá na 28. listopadu.

Co to může znamenat pro počasí v zimě?

Vzhledem k tomu, že aktuální SSW bude skutečně rekordní, meteorologové těžko vytvářejí predikce jeho dopadů, protože nemají s čím srovnávat. Až doteď většina dlouhodobých předpovědí každopádně předpokládala spíše mírnou zimu. Zatím je příliš brzy tyhle prognózy měnit. V listopadu se polární vír stále tvoří a větry, které ho pohánějí, jsou mnohem méně silné než během zimy. I přes svou výjimečně ranou povahu proto zůstává tato porucha poměrně slabá.

Některé simulace předpovídají obnovení polárního víru od 11. listopadu, jiné až na konci měsíce. Oslabený vír na začátku sezóny by ovšem mohl zůstat zranitelnější vůči dalšímu narušení v prosinci a lednu. Předpověď na mírnou zimu proto začíná být minimálně nejistá. Chladnější počasí nás ovšem může aktuálně zasáhnout během několika dní. Proto není vhodné otálet s přezutím pneumatik. Zimní gumy už jsou ostatně od 1. listopadu na některých úsecích povinné.