Jsou bohatí a bezdětní, ale zažívají samotu a stres. Lidé, kteří vyměnili rodinný život za honbu za majetkem, svého rozhodnutí často litují
Mají peníze, úspěšnou kariéru a svobodu, o které jiní jen sní. S přibývajícím věkem ale některé z nich dohání otázka, zda za pohodlný život nezaplatili příliš vysokou cenu. Samota a strach ze stáří totiž mohou přijít bez ohledu na stav bankovního účtu.
Vědomá volba
Celebrity jako Miley Cyrus, Oprah Winfrey nebo Sarah Paulson patří mezi ženy, které se opakovaně vyjadřují k tomu, proč nechtějí mít děti. Cyrus jako důvod uvádí stav planety a klima. Nechce přivést dítě do světa, o kterém si není jistá, jaký by v něm vedlo život. Winfrey se zase nevidí jako mateřský typ a tuto sebereflexi bere jako dostatečný důvod. Paulson ale říká, že se bojí, že svého rozhodnutí bude jednou litovat, a proto si raději nechala zmrazit vajíčka, kdyby v budoucnu změnila názor.
Jiné slavné ženy mluvily o tom, jak silný je společenský tlak na mateřství, a že mají právo rozhodovat o vlastním těle a životě bez ohledu na to, co si myslí okolí. Jejich postoje ukazují, že vztah k mateřství může mít mnoho podob. Ne každý, kdo si tuto cestu zvolil, s ní ale zůstane smířený až do konce života.
Příběh Hedviky
Peníze a nezávislost ale podle všeho nejsou zárukou spokojeného života. „Rozhodla jsem se pro život bez dětí, teď toho lituji,“ popisuje 49letá Hedvika. Celý život věděla, že děti nechce, a za rozhodnutím si stála i přes tlak rodiny a okolí. Nikdy neměla pocit tikání biologických hodin jako ostatní ženy. Dnes ale přiznává, že o svém rozhodnutí pochybuje, protože si začíná představovat stáří bez opory, které ji dítě mohlo případně poskytnout.
Její zpověď vyvolala rozsáhlou diskusi. Mnoho čtenářek s jejím názorem nesouhlasilo a připomínalo jí, že děti nejsou zárukou klidného stáří. Dávaly za příklad mnoho rodičů, kteří skončí opuštění, protože jejich děti žijí daleko nebo s nimi ztratily kontakt. Jiné ji naopak dávaly za pravdu v tom, že strach z osamění je pochopitelný a že se proto vyplatí budovat vztahy, na které se člověk bude moci spolehnout i ve stáří, například na táboře pro seniory.
Tisíce komentářů
Podobné téma otevřela i 31letá žena v diskusi na Redditu, kde získala přibližně 3 000 reakcí. Popsala, jak miluje svůj současný život, že má úspěšnou kariéru, cestuje a je nezávislá, ale zároveň cítí panickou hrůzu z toho, že by měla mít jednou vlastní dítě.
Většina komentujících v diskusi její lítost odmítala. Řada žen napříč několika generacemi popisovala, že jsou bez dětí naprosto spokojené a své rozhodnutí nikdy nezpochybnily. Objevil se i opačný hlas: jedna z žen v diskusi popsala, jak kolem 35 let i přes spokojený život bez dětí najednou pocítila, že jí něco chybí a zůstala v ní prázdnota, kterou nemohla ani kariéra zaplnit. Nakonec si v pozdějším věku jedno dítě přece jen pořídila.
V komentářích se opakoval právě strach z toho, že člověk ve stáří zůstane úplně sám. Ženy se bály, že přežijí partnera nebo manžela a nebudou mít vedle sebe nikoho, kdo by jim dělal společnost.
Litují bezdětní víc než rodiče?
Otázkou, jak své rozhodnutí vnímají lidé po letech, se zabývala také Michiganská státní univerzita. Její výzkum ukázal, že zkušenosti bezdětných lidí jsou velmi individuální a samotná absence dětí ještě automaticky neznamená, že člověk svého života lituje. Jiný pohled přinesla belgická studie z roku 2025, podle které mají bezdětní senioři mírně nižší celkovou životní spokojenost.
Lítost se tedy neobjevuje u každého, kdo děti nemá, ale Hedvičin příběh ukazuje, že se objevit může. Bezdětnost se navíc čím dál častěji stává předmětem veřejné debaty. O tom, jak společnost na bezdětnost pohlíží, ostatně svědčí i nedávný návrh podnikatelky Ivany Tykač.
Osamělost ve stáří je riziko
Ať už je bezdětnost volbou nebo situací, kterou člověk sám neovlivnil, osamělost ve stáří je zdravotní riziko, kterému ani nahromaděné peníze nezabrání. Podle geriatričky Jany Horákové z brněnské SurGal Clinic totiž postupně zasahuje i fyzické zdraví. Zvyšuje riziko deprese, urychluje rozvoj demence a představuje pro tělo stresovou zátěž. Stres pak zatěžuje srdce a cévy, zvyšuje riziko infarktu a oslabuje imunitní systém. Proto dlouhodobá osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění až o 30 %. A netýká se jen pár jednotlivců, v Česku se s osamělostí dlouhodobě potýká přibližně čtvrtina seniorů, ať už jsou bohatí nebo chudí.





Sledovat v Google Zprávách















































