Meteorologové připouštějí: Za 20 let může letní teplota v Česku dosahovat 50 °C

Vlny veder se netýkaly ani zdaleka jen střední Evropy. V Řecku, Itálii i Španělsku se totiž v minulosti teploty přiblížily i padesáti stupňům Celsia – nejvyšší naměřená hodnota pochází z roku 2021, kdy na Sicílii naměřili neuvěřitelných 48,8 °C. Mnozí odborníci přitom očekávají, že během následujících dvou dekád se tyto teploty mohou postupně přesouvat směrem na sever, tedy i do Česka. 

Jaké jsou teplotní projekce do roku 2050?

Jedním z předních českých odborníkův oblasti dlouhodobých predikcí je Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ten například ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy nedávno uvedl: „Klima do roku 2050 bude pokračovat v nastoleném trendu, který zažíváme minimálně v posledních 40 letech. Hlavně poslední dekáda byla ochutnávkou, co bude kolem roku 2050 podstatně častěji. Předpokládá se podle nejnovějších výstupů klimatických modelů, že se u nás teplota vzduchu zvýší oproti současnosti o 2,1 až 2,8 °C, v té nejhorší variantě dokonce o 3,7 °C. Teplota poroste v rámci celého roku, ale nejvíce v zimních a letních měsících.“

Velkým problémem je rovněž to, že Česká republika se podle odborníků otepluje výrazně rychleji než globální průměr. „Česko se otepluje zhruba dvojnásobně rychleji. To je dáno tím, že se samotná severní polokoule otepluje rychleji než zbytek planety, protože má větší množství pevniny. A konkrétně Česko je uprostřed kontinentu, vzdálené od oceánu. To také přispívá k rychlejšímu oteplování. Takže když je globální růst teploty nyní 1,1 stupně Celsia, v České republice jsme zhruba na dvou stupních," říká k situaci Radim Tolasz z Českého hydrometeorolo­gického ústavu a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC). 

Konkrétně to znamená, že za posledních 60 let se v Česku průměrná teplota zvedla o 2 °C a do roku 2050 se očekává nárůst o další zhruba dva stupně. Je tedy velmi reálné, že se počasí v našich končinách posune od mírného podnebí s teplými léty směrem k mírnému podnebí s léty tropickými.

Kdy může 50 °C reálně přijít?

Ani zahraniční odborníci si netroufají přesně odhadnout, kdy by mohly teploty atakující hranici 50 °C přijít do Evropy nebo Česka. Mnoho z nich však přiznává, že dříve byla už jen samotná představa takových teplotních extrémů téměř neuvěřitelná, ale teď možná není úplně daleko – například francouzský meteorolog Guillaume Séchet k tématu pro El País uvedl: „Globální oteplování neznamená, že se každé léto promění v apokalypsu, ale zvyšuje pravděpodobnost jevů, které byly dříve považovány téměř za nemožné. Symbolická hranice padesáti stupňů se zdá být mnohem blíž, než jsme si ještě před několika lety dokázali představit.“

Oteplování přináší řadu rizik

Podle IPCC hrozí v souvislosti se zvyšováním teplot celá řada komplikací. Nárůst tropických dnů může mít sám o sobě negativní dopad na lidské zdraví – zejména u seniorů, osob s kardiovasku­lárními problémy nebo chronicky nemocných. Špatně se s teplotami ale bude vyrovnávat i příroda, kde budou hrozit častější říční povodně i přívalové srážky. Kombinace vysokých teplot a dlouhých období bez srážek může také způsobovat sucho a nedostatek vody v krajině, což už letos výrazně ovlivnilo úrodu zemědělců. Vyšší bude rovněž riziko požárů. 

Nejúčinnější obranou proti přehřívání interiérů je podle odborníků kvalitní venkovní stínění v kombinaci s vhodným zateplením. , ...

Jak se na vedra připravit? 

Vedle globální politiky mají klíčovou roli v boji s oteplováním také konkrétní opatření na úrovni obcí, domácností i jednotlivců. Co se týká kompetencí obcí, ty by se měly zaměřit na tzv. modrozelenou infrastrukturu, která pomůže snížit efekt tepelných ostrovů. Vhodné je během vlny veder rovněž zpřístupňovat klimatizované veřejné prostory, jako jsou muzea, knihovny nebo nákupní centra. 

„Spíš je lepší se zabývat takzvanou modro-zelenou infrastrukturou – mít ve městech zeleň, budovat různá jezírka, zadržovat vodu, instalovat rozprašovače vody. To všechno v horkých dnech pomůže a podle mě to není v Česku tak rozšířené, jak by mohlo. Nejsou to drahá opatření, jenom je potřeba, aby samosprávy uvažovaly jinak," říká k možnostem měst Radim Tolasz. 

Co se týká domácností, odborníci doporučují zařídit kvalitní izolaci střech a stěn, protože ta proti teplu funguje stejně dobře jako proti chladu. Pro rodinné domy dává smysl určitě také pořízení vnějšího stínění – rolety, markýzy i žaluzie mohou s teplem bojovat opravdu efektivně. Řešením může být také pořízení klimatizace, ovšem je třeba počítat s tím, že může spotřebovávat hodně elektřiny – vyplatí se tedy dbát na co nejnižší energetickou náročnost a správně ji kombinovat s dalšími opatřeními. 

Klíčovým poselstvím je, že ani meteorologové nedokáží s jistotou říct, kdy a zda vůbec mohou teploty atakující 50 °C dorazit do Česka. Jasné však je, že k postupnému oteplování prokazatelně dochází a za 25 let budeme velmi pravděpodobně čelit výrazně většímu množství tropických dnů a vlny veder budou trvat klidně i několik týdnů. A ačkoliv stoprocentně se na budoucnost nedokáže připravit nikdo, zapracovat na dobrém zateplení a vybavení domu se rozhodně vyplatí už nyní.