„Na mateřské budu mít almužnu.“ Dítě připraví úspěšné Češky o více než půl milionu ročně. Příjmový propad pak dohání roky

Vůbec nejvýraznější propad příjmů se týká žen na vrcholu kariérního žebříčku, které pobírají nadstandardní mzdu nebo úspěšně podnikají s vysokým ziskem. V jejich případě představuje odchod na mateřskou, později rodičovskou, obzvláště citelný zásah do rozpočtu. Je to dáno především současným nastavením sociálního systému, kdy se při výpočtech výše pobírané finanční podpory uplatňují zákonné redukční hranice a stropy. 

Rozdíl příjmu na mateřské a rodičovské dovolené

Mateřská, o které se oficiálně hovoří jako o peněžité pomoci v mateřství (PPM), je prvním z příspěvků, na které má matka nárok. V roce 2026 je její výše stanovena na 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu, který se zpravidla vypočítává z příjmů za uplynulých 12 měsíců. 

Důležité je si ovšem uvědomit, že to automaticky neznamená, že by každá matka dostávala od státu 70 % ze svého předchozího příjmu. Uplatňují se totiž takzvané redukční hranice, které v praxi znevýhodňují právě vysoce úspěšné ženy. 

Do 1. redukční hranice se započítává 100 % předchozího platu či mzdy, přičemž tato hranice je v roce 2026 nastavena na 1 633 korun denně (tedy přibližně 49 600 korun měsíčně). Pokud si tedy žena před odchodem na mateřskou vydělávala do 49 600 korun měsíčně, bude od státu dostávat 70 % ze svého hrubého denního průměru. 

To však již neplatí o ženách, které si vydělávaly před odchodem na mateřskou více. Do 2. redukční hranice, která je nyní nastavená na 2 449 korun denně, se totiž započítává již pouze 60 %.

3. redukční hranice činí aktuálně 4 897 ko­run, přičemž do ní se započítává dokonce jen 30 %. Příjmy nad tuto hranici mají pak na výpočet absolutně nulový vliv. Platí tedy jednoduché pravidlo: Čím více si žena před odchodem na mateřskou vydělávala, tím výraznější propad v příjmech pocítí. 

Modelový příklad 

To lze znázornit na modelovém příkladu: Pokud si žena před začátkem mateřské vydělávala průměrnou hrubou mzdu, která ke konci 2. čtvrtletí roku 2026 činila 51 966 korun hrubého (tedy zhruba 41 120 korun čistého), výše PPM za den bude přibližně 1 175 korun. To je měsíčně 35 250 ko­run (v průměru, protože výše se liší podle měsíce). Propad v čistém příjmu tedy činí jen necelých 5 900 korun. 

Jestliže si však žena před odchodem na mateřskou vydělávala 60 000 korun hrubého (46 610 korun čistého), průměrná měsíční výše PPM bude cca 38 580 korun. Propad v příjmech tedy v tomto případě dosahuje již lehce přes 8 000 korun. 

Ještě citelnější rozdíl lze zaznamenat u ženy s příjmem 100 000 korun hrubého (přibližně 75 970 korun čistého), jelikož u ní bude průměrná měsíční výše PPM činit cca 49 858 korun. Propad je tedy dokonce již 26 112 korun. 

Rozdíl v příjmech může činit přes 10 000 korun měsíčně. , ...

Ještě výraznější propad přichází na rodičovské. Žena, která před narozením dítěte pobírala kolem 76 000 korun čistého a následně čerpá rodičovský příspěvek například 30 000 korun měsíčně, přijde proti původnímu příjmu o zhruba 46 000 korun měsíčně. Za jediný rok tak rozdíl přesáhne půl milionu korun.

Co ženy trápí nejvíce? 

Pokles příjmu na mateřské a následně rodičovské dovolené rozhodně není pouze matematickým problémem, ale může způsobovat komplikace i v praxi. Pro ženy může znamenat především ztrátu značné části finanční samostatnosti.

„Každý měsíc mi zbydou jen asi tři tisíce korun. Pokud nevyjdu, mám smůlu,“ uvedla jedna anonymní účastnice internetového diskuzního fóra. 

Právě v tomto období se může naplno ukázat, jak zásadní je otevřená komunikace o penězích mezi partnery a správné nastavení rodinného rozpočtu. Některé průzkumy přitom ukazují, že mnoho párů finanční rozpočet před odchodem ženy na mateřskou vůbec neřešilo, nebo řešilo pouze okrajově. 

Důležité je již samotné počínání před odchodem na mateřskou. Ideální je, aby pár společně šetřil peníze, které budou během mateřské sloužit jako finanční polštář. 

„Před odchodem na mateřskou jsem pobírala nadprůměrnou mzdu a žila si nad poměry. Bohužel jsem si však neodkládala žádné peníze stranou, a tak již nyní vím, že budu mít na mateřské almužnu,“ podělila se o svou zkušenost jiná žena. 

Doporučení odborníků: Jak rozdělit výdaje? 

Mnoho poradců zároveň upozorňuje na důležitost spravedlivého rozdělení výdajů. Řada z nich doporučuje rozdělení, které poměrově odpovídá výši příjmu. To znamená, že pokud žena na mateřské pobírá například 35 250 korun a muž 70 500 korun čistého, muž by měl hradit přesně dvě třetiny společných výdajů. 

Vhodné je pro tento účel založit společný bankovní účet, nicméně zbylé finance by si každý z partnerů měl odkládat na svůj vlastní účet nebo investovat (například do globálních akciových fondů). Mít výhradně jeden jediný účet pro všechno odborníci většinou nedoporučují.

Finanční dopady narození dítěte přitom nemusí skončit ve chvíli, kdy se žena vrátí do zaměstnání. Několikaletá pauza nebo omezení pracovního úvazku může zpomalit kariérní postup i růst mzdy. Problém může být výraznější zejména u žen, které před narozením dítěte zastávaly dobře placenou nebo vedoucí pozici. Návrat na stejnou pracovní úroveň nemusí být okamžitý a část matek navíc po rodičovské volí zkrácený úvazek nebo flexibilnější zaměstnání. Jednorázový propad příjmů během mateřské a rodičovské se tak často přelívá do dalších let.