„Seděli jsme u toho celá rodina.“ Rodiče popisují, že bez jejich pomoci by děti nástup na vysokou školu vůbec nezvládly
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) studovalo vloni na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku 330,5 tisíce osob. Rodiče některých z nich přitom popisují, že bez jejich pomoci by děti nástup na vysokou školu nezvládly. Primárním problémem ovšem přesto bývají finance.
Mnozí rodiče mohou hrát podstatnou roli jako mentoři, kteří pomáhají čerstvým vysokoškolákům s hlídáním termínů, orientací v systému a zvládáním akademického tlaku. I proto kritizují někteří Češi dnešní studenty pro jejich údajnou nesamostatnost. Je takový názor oprávněný? Faktem je, že někteří studenti dostávají veškeré peníze na studium od rodičů. Řada z nich si ale obstarává finance na brigádách.
Bez brigády se část studentů neobejde
Pro mnoho studentů je nějaká forma brigády naprostou nutností, bez které by si studium na vysoké škole nemohli dovolit. Aktuálně hrají roli i rostoucí životní náklady. Pokrýt ubytování (na kolejích či v podnájmech ve velkých městech), stejně jako cenu potravin a studijních pomůcek může být složité. Mnoha studentům sice pomáhají rodiče, přesto musí řada mladých zlepšovat svůj rozpočet na brigádách.
Podle aktuálního průzkumu realizovaného pro UniCredit Bank plánovalo letos nějakou formu přivýdělku či brigády 77 procent studentů ve věku 16 až 26 let. Výsledky navíc ukazují, že z vydělaných peněz mladí jen nepokrývají náklady na (studentský) život. „Osm z deseti brigádníků si alespoň část peněz odkládá na spoření nebo investice, přičemž 44 % odkládá dokonce více než polovinu svého výdělku,“ uvádí sama UniCredit Bank.
Děti dnes mohou na letní brigádu od 14 let, ale někteří odborníci volají po tom, aby se věk brigádníků snížil na 13 let. Mnozí studenti každopádně pracují celoročně, zatímco další jen mimo dobu studia. Letos se ovšem ukázalo, že zájem studentů o sezónní brigády je nízký. Minimálně to tvrdí zástupci firem, které v dubnu oslovila Česká televize. Mladé přitom neláká především manuální práce, tudíž velký nedostatek pracovních sil měli třeba zemědělci.
S čím rodiče prvákům reálně pomáhají?
Především s financemi. Rostoucí ceny totiž dopadají také na studenty, kteří by bez pomoci rodičů někdy vyšli jen těžko. Už v roce 2023 došel výzkum Pirátů k závěru, že polovina studentů, jež nepokryje výdaje vlastními penězi, by bez pomoci rodiny neměla kde bydlet. Mnozí rodiče berou tuto svou „povinnost“ jako samozřejmost. Přesto tomu tak nebývá úplně vždycky.
„Brigádu jsem měla od střední a za vydělané peníze jsem si musela kupovat lístky na bus, oblečení, učebnice, jídlo, pomůcky i vybavení do pokoje. Docela smutné, brzo jsem od rodičů vypadla, chtěli ještě platit nájem,“ popisuje svůj příběh jedna ze studentek na Redditu.
Rodiče každopádně svým studujícím potomkům nepomáhají jen s financemi a se zásobováním jídlem. Minimálně zpočátku studia totiž fungují také jako mentoři. Dětem tak pomáhají řešit administrativu, komunikaci s úřady, najít bydlení, přestěhovat se, orientovat se v systému nebo hlídat důležité termíny. Přestože je dnes všechno online a takříkajíc nadosah ruky, pro studenty může být začátek studia dost složitý.
Jsou dnešní studenti méně samostatní?
Zajímavá diskuze se rozhořela u našeho článku o složitosti nároků a organizace studia na VŠ, kvůli čemuž někteří vysokoškoláci brzy skončí. „Tak pokud se nezvládnou ani zapsat, tak tam nepatří. Navíc teď je vše přes PC, telefon, navigace. Já jsem měl index, nebyl kreditový systém kvůli zápočtu člověk opakoval ročník, nikdo se nesoudil, když neudělal zkoušku a studium bylo mnohem obtížnější než dnes. Slevuje se všude, aby vůbec někdo prošel,“ domnívá se jeden z diskutujících.
Další diskutující ovšem ihned kontruje. „V 8 ráno spuštěno a po pár vteřinách kolaps systému. Bohužel na to doplatila neteř, která má teď zapsané přednášky tak, že má jednu ráno a druhou odpoledne nebo dokonce až v 18 hodin. Prostě totálně rozházený den. Naštěstí to má na kampus 4 minuty od bydlení. Ale plánovat brigády, když má každý den jinak rozházený, to je mazec. A brigády mít musí, protože dvě studující děti = 10–15 tisíc měsíčně. Pro skoro padesátníka, který by měl ještě šetřit na své stáří a pomáhat rodičům naprosto nepřijatelné.“
„Seděli jsme u toho celá rodina. Zápisy, přístupy do systému, termíny, hledání bydlení… ze začátku vůbec nevěděl, co má řešit dřív. Bez naší pomoci by ten nástup zvládal jen velmi těžko,“ popisuje zkušenost jeden z rodičů.
Nabízí se otázka, zda jsou dnešní studenti skutečně méně samostatní, nebo je systém zbytečně složitý. Jednoznačná odpověď ovšem neexistuje. Zatímco starší generace často vidí u mladých lidí nedostatek samostatnosti, dnešní studenti ve skutečnosti čelí diametrálně odlišnému světu a složitějším institucionálním nárokům. Některým z nich by sice více samostatnosti prospělo, ale na druhou stranu je potřeba i pochopení.





Sledovat v Google Zprávách
















































