Seniorům by mohli sáhnout na úspory. Když peníze nestačí, na pobyt v domově by musely přispět jejich děti

V případě, že by k úhradě těchto služeb nestačily ani finanční úspory seniora, mohla by se do zaplacení zapojit rodina. Tedy manžel nebo děti. Až tehdy, pokud by potřebné peníze neměli ani oni, převzal by doplatek stát. 

Jak to funguje v současnosti

Podle aktuálního zákona č. 108/2006 Sb., konkrétně § 73 klient domova pro seniory hradí ubytování, stravu a péči. Po zaplacení ubytování a stravy mu ale musí zůstat nejméně 15 % jeho příjmu (u týdenních stacionářů se jedná o 25 %). Úhrada za samotnou péči se u pobytových služeb stanovuje ve výši přiznaného příspěvku na péči. 

V případě, že důchod seniora na pokrytí těchto nákladů nestačí, úhrada se sníží tak, aby seniorovi zákonných 15 % příjmu zůstalo. Úspory seniora se v dnešní době v tomto směru nijak nezohledňují. Rodina přispívat může, nicméně její zapojení zůstává zcela dobrovolné. 

Co Asociace poskytovatelů sociálních služeb navrhuje

Asociace poskytovatelů sociálních služeb přišla s návrhem, který by výše popsaná pravidla změnil. APSS navrhuje zachovat současnou ochranu 15 % příjmu, ale pokud by zbývající část důchodu nestačila na plnou cenu ubytování a stravy, začaly by se započítávat také likvidní úspory seniora. 

Do úhrady by se ale podle navrhovaného principu neměly zapojovat veškeré úspory seniora, ale až úspory nad hranicí 200 000 Kč. Asociace zároveň uvádí, že by zákon musel stanovit, jak rychle lze tyto úspory postupně čerpat.

Kromě toho návrh počítá i se zapojením rodiny, pokud by to bylo potřeba. Rodinná spoluúčast by přitom měla nastoupit až po započtení příjmu klienta a zákonem stanovené části jeho likvidních prostředků. Konkrétně návrh uvádí: „Rodinná spoluúčast musí vycházet z jasné zákonné úpravy, posouzení schopnosti přispět a z procesních záruk. Rodinná spoluúčast je povinná, avšak pouze v případě, že rodina projde příjmovým a majetkovým testem, obdobně jako u superdávky. Alternativou k této variantě je povinnost písemně čestně prohlásit, že příjmy a majetek rodiny neumožňují finančně přispívat rodičům na úhradu ubytování a stravy.“

Pokud by výše důchodu nestačila na plnou cenu ubytování a stravy, začaly by se započítávat také likvidní úspory seniora , ...

Jak by tento nový systém vypadal na modelovém příkladu

Jako příklad můžeme uvažovat situaci, kdy měsíční úhrada klienta domova pro seniory činí 25 000 Kč. Jeho důchod však činí pouze 20 000 Kč. V současné době by senior zaplatil 17 000 Kč, aby mu zbylo 15 % jeho příjmu (3 000 Kč). Zbývající část by doplatil stát.

Pokud by platil návrh Asociace poskytovatelů sociálních služeb, klient by rovněž zaplatil 17 000 Kč. Zbýval by ale nedoplatek ve výši 8 000 Kč. Pro jeho úhradu by musel použít finanční úspory (pokud má úspory vyšší než 200 000 Kč). V případě, že by tyto zdroje neměl, byla by k doplatku částky vyzvána rodina. Pokud by ani u nich příjem a finanční situace neumožnili úhradu nedoplatku, nastoupil by stát. 

Pokud by měl senior například na účtech 300 000 Kč, prvních 200 000 Kč by podle navržené hranice zůstalo chráněných. Část prostředků ze zbývajících 100 000 Kč by se mohla postupně používat na měsíční nedoplatek.

Co by tato změna mohla přinést státu

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ve svém návrhu odhaduje, že by vyšší zapojení vlastních zdrojů seniorů mohlo zvýšit příjmy sektoru o 1–1,8 mld. Kč. Současně APSS předběžně odhaduje náklady spojené s dorovnávací dávkou na zhruba 200 až 500 milionů Kč. 

V tuto chvíli se ale jedná pouze o odhady. Samotná asociace doporučuje nejprve provést mikrosimulaci na reálných datech. Pro seniory se v tuto chvíli nic nemění. Aby návrh začal platit, musel by se změnit zákon. 

Zjistěte také, jak vypadá realita v českých domovech seniorů a z čeho mají starší lidé největší strach.