Občany ve městech mate nový systém semaforů. Myslí si, že jsou rozbité a hlásí je jako nefunkční. Ve skutečnosti jde o záměr města

Krátce po instalaci se na sociálních sítích objevily stížnosti na zlínský semafor. Vysvětlení nakonec podal zástupce města, který vysvětlil, že zařízení funguje, jak má. Akustická signalizace pro nevidomé se u něj spouští až na vyžádání.

Nevidomí si u sebe nosí dálkový ovladač, kterým si zvukový signál na konkrétním přechodu sami spustí. Semafor se pak rozezní na dobu, kterou potřebují k bezpečnému přejití, a poté zase utichne. Tento typ přijímačů pracuje na vyhrazené frekvenci, takže se nemůže náhodně spustit jiným signálem. Zlín přitom není žádná výjimka, tichá signalizace na vyžádání je v Česku zavedená celostátně.

Přechody, co nepotřebují tlačítko

Další technologii, která reaguje jen tehdy, když je to třeba, najdeme i u jiných přechodů pro chodce. Dnes už existují systémy, které kombinují termovizní a klasickou kameru. Současné radary nebo lidary (zařízení, která polohu objektů určují pomocí odražených rádiových vln) mohou za nepříznivého počasí fungovat omezeně. Kombinace obou senzorů tyto slabiny kompenzuje.

Přechod se pak „probudí“ sám, jakmile se k němu někdo přiblíží, aniž by něco mačkal. Kamery ho zaznamenají ještě předtím, než vstoupí do vozovky. V Česku se tato kombinace ještě nepoužívá, ale detekce chodce tu už funguje.

Semafor, který mlčí, nemusí být rozbitý , ...

LED přechod

Ve větších městech se čím dál častěji používají zápustná LED světla zabudovaná do vozovky podél přechodu. Ty jsou například v Liberci nebo v Kroměříži, kde je město rozšiřuje na další přechody kolem škol. Toto zařízení funguje nepřetržitě a neřeší tak, jestli je den nebo noc. Ve chvíli, kdy se k čidlu přiblíží chodec, světla změní barvu z bílé na oranžovou nebo červenou a řidič tak uvidí přechod i tam, kde by ho za horší viditelnosti mohl přehlédnout. Tohoto českého výrobku firmy Gornex si podle výrobce všimne až 92 % řidičů v porovnání s 56 % u přechodu bez LED.

Dopravní značky, které myslí samy za sebe

Na dálnicích se objevují podobné principy. Například na 47kilometrovém úseku D3 platí od října 2025 režim, který umožňuje rychlost až 150 km/h, a to díky proměnným dopravním značkám. Ty rychlost průběžně upravují podle počasí, viditelnosti a hustoty provozu: za nepříznivých podmínek rychlost samy sníží. Systém je řízený z národního dopravního informačního centra.

Inovace snižují nehodovost

Od ledna do dubna zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 21 chodců. Z celkového počtu všech nehod s účastí chodců se podle odborné analýzy přibližně 40 % stane na vyznačeném přechodu. A z těch, které se na přechodu stanou, podle údajů BESIPu, expertního oddělení Ministerstva dopravy ČR, téměř 90 % zaviní řidič. Tichá signalizace, svítící přechody i kamerová detekce se snaží zvýšit bezpečnost právě v místech, kde k nehodám dochází nejčastěji. Mají upoutat pozornost řidiče v okamžiku, kdy se blíží k přechodu.

Co přinese budoucnost

Všechny tyto inovativní systémy na dálnici jsou zatím jednotlivé, oddělené projekty. Vedle nich má vzniknout další, mnohem širší vrstva chytré dopravy. Vláda letos schválila strategii rozvoje tzv. kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS) na období 2026 až 2031. V navrhovaném systému by mělo docházet k výměně dat v reálném čase mezi auty, semafory, proměnným dopravním značením a záchrannými složkami. Řidič by tak měl dostat varování o nehodě, koloně nebo náledí mnohem dříve.

Právě rychlost předávání informací by tento rozvoj měl změnit. Dnešní data se sbírají se zpožděním, ale C-ITS to má vyřešit a informace by měly jít přímo z infrastruktury do auta. Ministerstvo dopravy mimo jiné počítá se zapojením AI jako dalším stupněm chytrých silnic, například při vyhodnocování dat z tisíců senzorů najednou.