Všechny meteorologické modely a výpočty nás připravují na „super El Niño“ v těchto dnech
Meteorologické modely ukazují na další výrazné zesílení jevu El Niño v následujících měsících. Podle klimatologa Zekea Hausfathera z Berkeley Earth se na mimořádně silném vývoji shoduje všech čtrnáct sledovaných modelů. Jejich výpočty naznačují, že El Niño by mohlo ke konci roku dosáhnout mimořádné intenzity a zařadit se mezi nejsilnější zaznamenané případy. Přesnou sílu jevu ale zatím nelze s jistotou určit a další vývoj budou ovlivňovat podmínky v atmosféře i Tichém oceánu.
Teplotní odchylka oceánu v oblasti Niño 3.4 dosahuje přibližně 1,8 °C oproti dlouhodobému průměru. Denní rekord tak padl už 108. den v řadě a naměřená hodnota byla dokonce o 1,07 °C vyšší než denní maximum z roku 1997. O El Niñu se mluví v posledních měsících častěji právě proto, že teplotní anomálie už začaly a další nás nejspíš ještě čekají. Vrchol totiž přijde až koncem roku, protože jev má výrazně sezonní charakter. Aby šlo o takzvaný super El Niño, musí anomálie překročit hranici 2 °C. A to se od roku 1950 stalo čtyřikrát, naposledy v letech 2015 a 2016.
„Toto je bezprecedentní jev,“ řekl britskému serveru BBC profesor Adam Scaife. Podle jeho slov ještě nikdy neviděl v předpovědích tak intenzivní signál El Niño. Hausfather v rozhovoru pro BBC řekl, že není vyloučená možnost, že by mohlo jít o nejsilnější El Niño za 500 až 1 000 let.
Čísla, která mění všechno
Když v červenci 2026 Zeke Hausfather porovnal 667 různých modelových předpovědí, vyšlo mu, že vrchol by měl dosáhnout 3,6 °C. To je o 0,8 °C víc, než kolik ukazoval dosavadní rekord z let 2015 a 2016. 91 % modelových simulací v červenci počítalo s tím, že rekord z roku 2015 padne. Od té doby se odhad ještě zvýšil: vrchol v listopadu 2026 by mohl dosáhnout přibližně 4 °C. Tahle hodnota by tak překonala nejen rekord z let 2015 a 2016, ale i dosud nejvyšší naměřenou hodnotu vůbec: tu z roku 1877. Světová meteorologická organizace (WMO) odhaduje zase vrchol na přibližně 3,6 °C, ale podle ní jev potrvá minimálně do února 2027.
Jedním z důvodů může být i to, co se děje pod hladinou. Letošní jev má podle BBC extrémně teplou vodu i pod povrchem. Teplota v hloubce sto metrů je na některých místech až o 8 °C vyšší než obvykle. Tato vrstva pak může El Niño ještě více posílit.
Přesnou sílu jevu ještě nikdo s jistotou ale nepředpověděl. „Nakonec bude síla tohoto jevu pravděpodobně ovlivněna věcmi, jako jsou přízemní větry, které nedokážeme předpovědět s mnohaměsíčním předstihem,“ uvedla pro ČT24 Michelle L'Heureux z amerického úřadu NOAA.
Co to znamená pro svět
Dopady jevu můžeme už teď vidět v tropickém pásu a blízkém okolí. V jižní Asii je letošní monzunové období výrazně podprůměrné a zásobování obyvatel vodou i zavlažování plodin je omezené. Podobně jsou na tom oblasti v dosahu tropického Pacifiku: v severní části Jižní Ameriky a v Austrálii roste riziko sucha a lesních požárů. V Peru a Ekvádoru naopak stoupá riziko záplav.
Obzvlášť dobře je to vidět i v Atlantiku, kde jev tlumí riziko hurikánů. Zatím jde o nejslabší start hurikánové sezony za téměř 40 let. Nedostatek srážek zasahuje i další oblasti: hladina vody klesá, což omezuje lodní dopravu a zvyšuje náklady na přepravu zboží. Správa Panamského průplavu například zavedla opatření zaměřená na úsporu vody. Nižší hladina vody totiž snižuje kapacitu plavebních komor, a to se promítá i do cen přepravy zboží po celém světě. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varovala, že to může v několika zemích vyvolat vážnou potravinovou nejistotu.
Co to znamená pro Česko
Čím dál od tropického Pacifiku, tím slabší a nejednoznačnější je přímý dopad El Niña na počasí. I tak ale podle Met Office a BBC roste v severozápadní Evropě riziko vlhkého a bouřlivého podzimu. První náznaky nestabilního počasí se objevují už v předpovědích pro letošní podzim.
Později v zimě může El Niño paradoxně zvýšit i riziko studených výkyvů. Meteorologové ale upozorňují, že tahle souvislost není zdaleka tak jistá jako ostatní dopady jevu. Riziko těchto výkyvů pak doporučují zohlednit při plánování topné sezony.
„2027 tedy velmi pravděpodobně nahradí 2024 jako nejteplejší rok v historii měření,“ řekl pro BBC klimatolog Met Office Nick Dunstone. Podle něj bude mít jev vliv na globální teploty ještě v roce 2027, ať už bude zima jakákoliv. Vědci se navíc zatím ještě neshodli, jestli samotná klimatická změna dělá jev silnějším. Jisté ale je, že El Niño už tak probíhá ve světě, který je sám o sobě teplejší, než kdy byl. Jak se oba vlivy projeví, ukážou až příští měsíce.





Sledovat v Google Zprávách














































