Pozor, co píšete v bankovnictví do poznámky k platbě. Nevhodná věta vás může dostat do hledáčku úřadů
Oblast bankovnictví se s nástupem nového milénia posunula výrazně dopředu, přičemž zásadní byl především nástup internetových služeb. Ty dnes podle průzkumů využívá převážná většina dospělých obyvatel České republiky.
V rámci internetového, případně mobilního bankovnictví je dnes možné s platbou například zasílat různé poznámky či zprávy. Data některých bankovních institucí ukazují, že se jedná o mimořádně oblíbenou službu, kterou uživatelé používají pro psaní vzkazů rozličného charakteru. Odborníci v každém případě upozorňují, že texty určité povahy mohou pisatele dostat do nemalých problémů.
Jaké typy poznámek existují?
V praxi se můžete setkat se dvěma hlavními typy „poznámek“.
První z nich je ve většině případů označována jako zpráva nebo poznámka pro příjemce. Jak napovídá již samotný název, obsah tohoto textového pole je určený především pro majitele účtu, na který posíláte peníze. Dané osobě se zpravidla zobrazí přímo v detailu platby. Tato zpráva je běžnou službou, kterou banky v České republice nabízejí prakticky od samého počátku internetového bankovnictví.
O druhém typu se většinou hovoří jako o takzvané „poznámce pro odesílatele“, „zprávě pro mě“ nebo „popisu pro mě“. Jednotlivé bankovní instituce každopádně mohou používat libovolnou terminologii, z čehož vyplývá, že se můžete setkat i s odlišnými názvy.
K čemu slouží poznámka pro odesílatele?
Se „zprávou pro mě“ (ať už pod jakýmkoliv názvem) se dnes můžete setkat u většiny bank, které působí na území České republiky. Za zmínku stojí například Max banka, Air Bank, Česká spořitelna, Creditas, Fio banka, Komerční banka, Moneta, Partners banka, Raiffeisenbank, Trinity nebo UniCredit Bank. První jmenovaná bankovní společnost dokonce nabízí i třetí typ poznámky, která je nazvána jako „zpráva pro banku“.
Tato poznámka je určená výhradně majiteli účtu, ze kterého je částka odesílána.
Banky svým klientům zpravidla doporučují, aby ji používali zejména pro zvýšení přehlednosti o provedených transakcích.
Možnost napsat zprávu pouze pro odesílatele dnes nabízí většina bank působících v ČR.
, ...
Za jakým účelem je vhodné využívat zprávu pro příjemce?
Zprávu pro příjemce je vhodné využívat především za účelem popisu platby. Například z toho důvodu, aby příjemce věděl, jaký je důvod transakce nebo za koho je částka hrazena (pokud platba není provedena přímo z účtu dané osoby).
Skutečnost je ovšem taková, že klienti toto textové pole využívají i k mnoha jiným účelům – například k psaní vtipů, nadsázek, narážek nebo dokonce ostrých osobních vzkazů.
„Lidé vedle účelu platby píšou třeba i různé vzkazy. Některé by ale nebyly určitě ani publikovatelné, některé jsou spíš k pousmání. Kvůli například sprostým slovům ve zprávě pro příjemce nečiníme žádné zvláštní kroky," informoval Jakub Heřmánek, mluvčí Fio banky. Ta podle jeho vyjádření sice četnost využívání zpráv pro příjemce nijak nemonitoruje, klienti ji ale využívají hojně.
„Klienti zprávy využívají, kromě obecných popisů plateb se často objevují i různé vtipy či například milostná vyznání. A můžeme vzpomenout i nějaký transparentní účet, kde jsou zprávy veřejné. U politických hnutí v době kampaní před volbami lze nalézt skutečné perly,“ uvedl v podobném duchu Michal Kuzmiak, který je mluvčím Air Bank.
Některé poznámky mohou uživatele dostat do problémů
Problematické mohou být například zmínky o financování zakázaných aktivit, nelegálním obchodě, úplatcích, praní peněz nebo zbraních. I když to někdo myslí jako vtip, bankovní systémy takové formulace automaticky vyhodnocují a mohou kvůli nim transakci prověřovat nebo předat k dalšímu posouzení.
Pravdou ovšem je, že při psaní zpráv pro příjemce je vhodné „neriskovat“. Bankovní instituce totiž mohou v souladu s platnou legislativou České republiky tyto poznámky kontrolovat a vedou jejich evidenci. Rozhodně tedy nejde o bezmezně soukromou korespondenci, jak by se někteří uživatelé mohli domnívat.
Kromě základní kontroly nepovolených znaků, maximálního počtu znaků nebo formátování banky analyzují, zda se nejedná o podezřelou transakci.
Tuto kontrolu jsou bankovní instituce povinny provádět pravidelně, a to na základě takzvaného „opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu“, které je známé pod zkratkou AML (z anglického sousloví Anti-Money Laundering).
Nevhodné poznámky mohou řešit i české úřady.
, ...
Z toho vyplývá, že i pouhý nevhodný žert může zapříčinit zbytečné komplikace.
Lidé se navíc mohou dostat do prověrky i v rámci práce (pracovní audity, účetní kontroly apod.). I v souvislosti se státní správou pak mohou různé nevhodné narážky představovat problém. V ideálním případě je tedy vhodné se jich v rámci bankovní komunikace zcela vyvarovat.
