Babišova vláda plánuje další zadlužení. Na každého Čecha čeká v přepočtu více než 35 tisíc korun dluhu

Po nedávném vyjednávání vládní koalice její členové prohlásili, že se v některých směrech podařilo najít shodu ohledně úsporných opatření, díky čemuž se deficit státního rozpočtu sníží. Přesná částka prozatím není známá, nicméně z vyjádření ministra zahraničí vyplývá, že toto snížení bude vzhledem k celkové částce velmi mírné. Mělo by se jednat pouze o jednotky miliard korun. Původně navrhovaný schodek tak v přepočtu na jednoho obyvatele České republiky přesahuje 35 000 korun.

Vláda navrhla jeden z nejvyšších schodků v historii Česka

Vláda České republiky představila veřejnosti návrh státního rozpočtu, přičemž odhalila, že počítá se schodkem ve výši 389 miliard. Vyšší deficit byl za celou dobu existence českého státu představen pouze jednou, a to během koronavirové pandemie za vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM. 

To by znamenalo, že půjde o druhý nejvyšší schodek v historii České republiky, což takřka okamžitě vyvolalo velmi živé diskuze mezi odborníky, zástupci jednotlivých politických uskupení i běžnými občany. 

Kolik dělá plánovaný schodek v přepočtu na jednoho člověka?

Deficit 389 miliard korun je částkou, kterou si běžný člověk představí jen velmi těžko. Pomoci však může přepočet na jednoho občana České republiky. Tuto informaci lze získat snadno, stačí vydělit celkovou výši schodku aktuálním počtem obyvatel. 

Jelikož má ČR v současné chvíli přibližně 10,9 milionu obyvatel, původně navrhovaný schodek 389 miliard korun odpovídá v přepočtu zhruba 35 688 korunám na jednoho člověka.

Nutno podotknout, že v tomto případě jsou do výpočtu započteni i senioři, děti apod. Neznamená to, že každý občan tuto částku osobně dluží nebo ji bude muset zaplatit. Jde pouze o přepočet plánovaného schodku státního rozpočtu na počet obyvatel. Přesto může jít o problém. 

Státní dluh se v přepočtu na jednoho člověka nejspíše zvýší o více než 35 000 korun. , ...

Pro a proti: Čím rozpočet obhajuje vláda a jaké jsou vůči němu naopak výhrady? 

Premiér Andrej Babiš (ANO) obhajuje druhý nejvyšší schodek v historii České republiky tím, že návrh je především proinvestiční. Investice by podle něj mohly v budoucnosti přinést Česku užitek nebo přímo podpořit ekonomický růst. 

Karel Havlíček pak jako jeden z důvodů uvádí tlak NATO na dodržování závazků ohledně výdajů na obranu státu. 

„Navíc jsme v trochu jiné situaci, než jsme bývali, když jsem byl naposledy ministrem, jsme pod značným tlakem NATO. Jenom si vezměte, že za posledních několik let, od doby, kdy jsme byli ve vládě až po současnost je tam o sto miliard korun více v rámci výdajů na obranu,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu. 

Někteří ekonomové i jiní odborníci ovšem poukazují na to, že značná část rozpočtu ve skutečnosti nesměřuje do rozvojových projektů. 

Například podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla největší část meziročního nárůstu nesouvisí s investicemi do infrastruktury či vzdělávání, ale s mandatorními výdaji. Jde například o navyšování důchodů apod. 

„Babišova vláda tímto do dalších státních rozpočtů klade tikající výdajovou bombu, která v budoucnu některé další vládě vybouchne v rukách,“ napsal Martin Maňák. 

Pokusy o snížení schodku: Řada z nich skončila neúspěchem

Někteří členové vládních stran brzy informovali o svých pokusech schodek snížit. Například Motoristé navrhli obnovení takzvané karenční doby. Stát by v tomto případě ušetřil tím, že zaměstnanci zůstanou během prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. 

Tomio Okamura pro změnu navrhoval snížení výdajů na obranu nebo zrušení dávek pro ukrajinské uprchlíky, nicméně tento návrh se setkal s kritikou řady odborníků. Ti poukazují na statistiky, které ukazují, že lidé z Ukrajiny přinášejí do rozpočtu České republiky o poznání více peněz, než kolik je jim vyplaceno na dávkách. Opatření by tedy v dlouhodobém horizontu mohlo mít naopak negativní efekt na veřejné finance. 

Aktuálně nejvyšší představitel Ministerstva zahraničních věcí České republiky Petr Macinka informoval o tom, že díky některým dohodám se schodek rozpočtu nakonec sníží, ale pouze o jednotky miliard.