Vysokoškoláci mohou získat až 50 000 Kč ročně. Kdo si nepohlídá podmínky, může o peníze přijít

Stipendia na českých univerzitách existují v mnoha různých formách a jejich přiznání závisí na splnění poměrně přísně nastavených podmínek. Kromě všem dobře známého prospěchového stipendia mají univerzity podle § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, možnost udělit také sociální, ubytovací, účelové či mimořádné stipendium. Ve chvíli, kdy student vysoké školy splňuje podmínky pro získání více z nich současně, může si přijít na poměrně pěkné peníze. 

Prospěchové stipendium je jen pro ty nejlepší

Prospěchové stipendium je bezpochyby tím nejznámějším druhem příspěvku od univerzit a zároveň je jedním z těch, o které studenti obvykle nemusejí aktivně žádat. Na většině univerzit funguje tak, že studijní oddělení jednou ročně zkontroluje průměry studentů v ročníku a těm nejlepším příspěvek za prospěchové stipendium zašle automaticky. Některé univerzity vybírají jen 10 % nejlepších studentů, jiné posílají stipendium každému, kdo má průměr pod 1,5 s tím, že nejvíce získají studenti s průměrem od 1,0 do 1,1, následně od 1,1 do 1,2 a tak dále. Konkrétní podmínky však závisejí na dané univerzitě.

Liší se také výše příspěvku, který studenti mohou za dobré známky získat. Například Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové nabízí v základu hned 9 000 korun za semestr, Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity pro ty vůbec nejlepší studenty nabízí až 10 400 korun. I když to samozřejmě zní lákavě, pro naprostou většinu průměrných studentů jsou tyto příspěvky nedosažitelné, protože zvládat studium na vysoké škole s průměrem do 1,1 vyžaduje obrovskou dávku motivace a studijních předpokladů. 

Na ubytovací stipendium naopak dosáhne většina 

Co se týče ubytovacího stipendia, zpravidla vyžaduje jen velmi obecné podmínky – prezenční formu studia, standardní dobu studia a trvalý pobyt mimo místo studia. Například v Brně se tedy situace týká každého studenta, který nemá trvalý pobyt na území Brno-město, což je v případě brněnských VŠ naprostá většina přespolních studentů. Toto stipendium obvykle není závratně vysoké – například Univerzita Karlova vyplácí asi 600 korun měsíčně, brněnské univerzity se drží nad 2 000 korun za semestr, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně pak dává asi o tisícovku více. 

Sociální stipendium pro studenty ze znevýhodněných rodin 

Vůbec nejštědřejší je pak tzv. sociální stipendium, na které mají nárok studenti, jejichž rodina nevydělává více než 1,5násobek životního minima. V takovém případě má student nárok na čtvrtinu aktuální minimální mzdy – to znamená, že podle údajů z roku 2025 by si přišel měsíčně na 5 200 korun, což odpovídá 52 tisícům za akademický rok. Tento příspěvek je však kvůli aktuálním podmínkám často předmětem výrazné kritiky. 

„V současnosti na sociální stipendium dosáhne pouze student z rodiny, jejíž příjem je nižší než 1,5násobek životního minima. To v případě modelové rodiny dvou rodičů a dvou dětí znamená maximální měsíční příjem zhruba 23 tisíc korun. V případě matky samoživitelky se dvěma dětmi je ta hranice dokonce nižší, než kolik je minimální mzda. To samozřejmě považujeme za naprosto nedostatečné a nefunkční nastavení,“ uvedl Jakub Sláma, předseda studentské komory, v rozhovoru pro iRozhlas.

Kdo dosáhne na účelové a mimořádné stipendium?

Podle zákona o vysokých školách může univerzita či fakulta přiznat studentům s výjimečnými výsledky mimo standardní studium také tzv. účelové nebo mimořádné stipendium. První ze zmíněných se obvykle uděluje za zvláštní vědecké, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí výsledky, umělecké nebo sportovní výsledky, úspěšnou reprezentaci univerzity a příkladné občanské činy. Mimořádné stipendium je pak zpravidla jednorázové a představuje odměnu za konkrétní výsledek. Částka se v těchto případech obvykle odvíjí od úspěchu, ale může představovat klidně i desítky tisíc korun. 

Například ubytovací stipendium je určené všem studentům prezenčního studia, kteří studují mimo svoje trvalé bydliště. , ...

Nejčastější chyby studentů 

U každého ze stipendií, která vysoké školy nabízejí, je třeba důkladně prostudovat podmínky konkrétní univerzity. Mezi nejčastější chyby, které studenti dělají, patří nedodržení termínu žádosti, po jehož uplynutí už zpravidla nelze žádost podat. Zároveň je nutné vždy zkontrolovat, že žádost obsahuje veškeré potřebné dokumenty, protože bez nich může být zamítnuta. Většina prospěchových stipendií rovněž platí jen ve standardní době studia a nemůžete o ně žádat ani při studijních pobytech v zahraničí. 

Dobrou zprávou však je, že univerzity termíny žádostí o stipendia zveřejňují s dostatečným předstihem a obvykle ještě informují prostřednictvím hromadného e-mailu. Rozhodně se však vyplatí o veškerá relevantní stipendia zažádat, protože představují reálnou finanční pomoc, která může například studentům ze sociálně slabších rodin s vynikajícím prospěchem přinést klidně i více než 50 tisíc korun každý rok.