Tisícům Čechů může od ledna přijít na účet méně peněz. V ohrožení jsou lidé se zkráceným úvazkem

Lidé, kteří pracují na zkrácený úvazek a nejsou tzv. státními pojištěnci, mohou v novém roce zjistit nepříjemnou novinku. Ačkoliv se jim hrubá mzda na pracovní smlouvě nezměnila ani o korunu, na bankovní účet jim dorazí méně peněz. Za tímto paradoxem stojí zákonná pravidla pro odvod zdravotního pojištění, kvůli kterým mohou lidé se zkráceným úvazkem odvádět na pojistném více.

Skrytá daň ze zkráceného úvazku

Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění chrání příjmy zdravotních pojišťoven docela striktním pravidlem. Za každého zaměstnance, na kterého se nevztahují výjimky, musí být odvedeno pojistné alespoň z aktuální minimální mzdy. Tento minimální vyměřovací základ v praxi znamená, že i když člověk odpracuje pouze dvacet hodin týdně a vydělá si úměrně méně, stát požaduje za zdravotní pojištění takovou úhradu, jako kdyby zaměstnanec pobíral minimální mzdu.

V případě plného úvazku nesmí zaměstnavatel zaměstnanci v roce 2027 vyplatit méně než 24 900 Kč hrubého měsíčně. Minimální automatický odvod je tak bez problému splněn. Jenže u zkrácených úvazků může být mzda například jen 20 000 Kč. Z této částky odvede zaměstnavatel standardních 9 % a zaměstnanci se strhne běžných 4,5 %. Celková částka však nepokryje zákonné minimum. Z rozdílu mezi skutečnou hrubou mzdou a minimální mzdou se vypočítá doplatek pojistného do minima. Výše doplatku odpovídá 13,5 % z rozdílu mezi skutečnou hrubou mzdou a minimálním vyměřovacím základem, přičemž tuto částku hradí zaměstnanec ze své mzdy.

Minimální mzda se v roce 2027 zvýší na 24 900 Kč. , ...

Ztráta několika stovek měsíčně

Nejlépe celou situaci ilustruje konkrétní srovnání. Představme si zaměstnance, který pracuje na poloviční úvazek v administrativě a jehož smluvní hrubá mzda je fixně sjednána na 20 000 Kč měsíčně. Takový zaměstnanec nesplňuje podmínky pro zařazení mezi státní pojištěnce. V roce 2026 je zaměstnanci strženo celkové zdravotní pojištění ve výši 1 224 Kč, jenže v roce 2027 to bude 1 562 Kč. A to už je rozdíl přesně 338 Kč. Ročně tak zaměstnanci poklesne čistá mzda o více než 4 000 Kč, a to za situace, kdy se podmínky jeho práce nijak nezměnily a pobírá stále stejnou mzdu.

Mechanismus doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu by mohl být pro řadu lidí komplikací a na to myslí legislativa. Zákon tak vymezuje poměrně širokou skupinu osob, na které se minimální vyměřovací základ nevztahuje. V praxi se tak jedná o studenty do 26 let, dále jsou to příjemci důchodů, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečující osoby nebo uchazeči o zaměstnání. Doplatek neplatí ani zaměstnanci, kteří mají sjednáno více pracovních poměrů a jejich celková hrubá mzda z hlavního úvazku dosahuje aktuální minimální mzdy.

Lze zjistit, koho se to týká

Mnoho lidí pracuje na zkrácený pracovní úvazek a neví, zda jim v lednu klesne čistá mzda či nikoliv. Vhodné je si zkontrolovat hrubou mzdu, a pokud přesahuje 24 900 Kč, žádné změny nenastanou. Pokud zaměstnanec patří do některé ze skupin státních pojištěnců (student, důchodce, pečující osoba), je vhodné se informovat na mzdové účtárně, skutečnost včas prokázat a případně provést změny. Pokud se zaměstnance doplatek týká, může se také se zaměstnavatelem domluvit na případném navýšení mzdy, které by vyšší odvody alespoň částečně vykompenzovalo.

Zvýšení minimální mzdy sice může skutečně pomoci nejhůře placeným profesím, nicméně bez znalostí souvisejících daňových pravidel může přinést komplikace zase jiným typům zaměstnanců se zkrácenými úvazky.