Českým skiareálům hrozí letos větší problém než nedostatek sněhu. Provozovatel přiznal, že takovou situaci za celý život nezažil

V případě nedostatku přírodního sněhu mnohé skiareály využívají technický sníh. Ten vznikl vlastně omylem, když ve 40. letech 20. století kanadský vědec Ray Ringer zkoumal vliv námrazy na funkčnost leteckých motorů. Technické zasněžování se každopádně časem začalo využívat na lyžařských svazích. V rámci zemí východního bloku bylo zprovozněno první sněžné dělo v listopadu 1965, a to v údolí Zadní Telnice v Krušných horách. Letos však může být s technickým sněhem problém.

Skiareály nesužuje jen nedostatek sněhu

V České republice i dalších zemích postupně ubývá sněhu. Kvůli rostoucím teplotám obecně klesá množství sněhových srážek. Sníh navíc taje dříve, což je rovněž problém. „Počet dní se sněhovou pokrývkou klesá, a to především na jaře, protože vlivem růstu teploty vzduchu sněhová pokrývka dříve taje,“ uvedl vloni pro Novinky.cz Michal Jeníček, hydrolog z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Tato skutečnost má širší dopady, než by se mohlo zdát. Úbytek přírodního sněhu v průběhu zimních měsíců má totiž vliv i na průtoky řek v létě a zásoby podzemních vod. Pokud přitom dostatečně nenasněží, skiareály využívají k zasněžování svahů sněžná děla. K jeho výrobě je ovšem potřeba právě voda, které může být nedostatek, a to především v sušších obdobích, přičemž sucho komplikuje situaci i letos. Vždyť například výrazně klesla i hladina Orlíku.

Tohle provozovatel nikdy nezažil

Pro zasněžování je důležitá nejen technika, ale také dostatek vody. Provozovatelé proto před sezonou plní nádrže. Ne všude je ovšem k dispozici voda z jarního tání nebo z dešťů. Platí to třeba pro sjezdovku Kadlečák u Světlé nad Sázavou, jejíž provozovatel proto čerpá vodu z vrtů i z blízkého rybníka. Vody je podle něj v letošním roce obecně méně.

„Studna, která stojí vedle, je suchá, což je poprvé v životě, co si pamatuju, že v ní není voda. O 200 metrů níž je rybník, z něj budeme potom dopouštět,“ vysvětlil pro Český rozhlas Vysočina zástupce lyžařského klubu Jaroslav Kaiser na sjezdovce Kadlečák. Pokud provozovatelé vyčerpají povolený limit odběru vody z rybníka, využívají vodu z vodovodního řadu. Podle Kaisera z něj již odebrali vodu za 100 tisíc korun.

Sněhové dělo potřebuje ke svému provozu dostatek vody , ...

Někteří provozovatelé skiareálů přesto doufají, že vody bude na technické zasněžování dostatek. Situace se však může lišit podle lokality a dostupných vodních zdrojů. Přesto může jít o problém. Nedávno oznámil konec provozu skiareál v Kolbenu v německém Ba­vorsku. Důvod? Studenější fáze zimy se zkracují. A i když bylo chladno, při nízkém stavu hladiny nešlo vždy čerpat dostatek vody z řeky Ammer pro technické zasněžování. Provozovatel tak stále prodělával.

Jaká bude nastávající lyžařská sezona?

Dlouhodobé předpovědi na zimu jsou zatím nejisté. Už během příštího týdne by se v Česku měly ve vyšších polohách objevit sněhové srážky (především v úterý a v pátek), dřívější predikce meteorologů ovšem kvůli jevu El Niño příliš sněhu během zimy neočekávaly. Výjimkou měly být jen severněji položené oblasti a oblasti nacházející se ve vysokých nadmořských výškách.

Novější meteorologické výhledy však naznačují i jiné scénáře. Meteorologové totiž aktuálně pozorují rekordně brzké narušení polárního víru. Ten drží studený vzduch nad severním pólem. Pokud dojde k jeho kolapsu, chlad se může „rozlít“ na jih. Nadcházející zima je kvůli tomu pro odborníky prozatím velkou neznámou. Vyloučeny přitom nejsou ani extrémní mrazy a sněhová kalamita. Přírodního sněhu tak teoreticky může být více, než se očekávalo.